Merkleova–Damgårdova konstrukce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Merkleova-Damgårdova konstrukce

Merkleova-Damgårdova konstrukce je pojem z oboru kryptografie, kterým se označuje konkrétní způsob vytváření kryptografických hašovacích funkcí z vhodných jednosměrných kompresních funkcí. Jedná se o způsob poměrně oblíbený, kterým vznikly mimo jiné hašovací funkce MD5, SHA1 a SHA2.

Způsob popsal Ralph Merkle ve své dizertační práci v roce 1979. Sám Ralph Merkle a nezávisle na něm Ivan Damgård dokázali, že při vhodném použití výplně a při vůči kolizím odolné jednosměrné kompresní funkci je kolizím odolná i vzniklá kryptografická hašovací funkce.

Princip[editovat | editovat zdroj]

Jednosměrná kompresní funkce má dva vstupy pevné délky a jeden výstup délky rovné jednomu ze vstupů. Na vstup o délce rovné výstupu se v prvním kroku pošle inicializační vektor (IV), v dalších krocích výstup funkce v předchozím kroku. Do druhého výstupu se postupně posílá hašovaná zpráva a to po blocích patřičné délky. Protože její původní délka nemusí být násobkem délky bloků, je ještě předtím zpráva doplněna výplní a na závěr je připojena informace o délce výplně.

Poslední výstup pak ještě může být upraven uzavírací funkcí, čímž je například umožněno, aby mezivýstupy byly delší než je délka požadovaného výstupu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Merkle–Damgård construction na anglické Wikipedii.