Maud Wagnerová
| Maud Wagnerová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. února 1877 Emporia, Kansas  USA |
| Úmrtí | 30. ledna 1961 (ve věku 83 let) Lawton (Oklahoma), Oklahoma USA |
| Povolání | tatérka, akrobat a contortionist |
| Choť | Gus Wagner |
| Rodiče | David Van Buran Stevens |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maud Wagnerová, rozená Stevensová (nepřechýleně Wagner; 12. února 1877 Emporia – 30. ledna 1961 Lawton) byla americká cirkusová performerka, akrobatka a tatérka. Se svým manželem Gusem Wagnerem byli průkopníky tradičního tetování ve Spojených státech. Maud je dodnes považována za první ženskou tatérku v USA.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]
Narodila ve městě Emporia, v okrese Lyon County v Kansasu Davidu Van Bran Stevensovi a Sarah Jane McGee. V počátcích své kariéry se živila jako hadí žena a akrobatka v cirkusech, na karnevalech i na světových přehlídkách.
V rámci vystupování se během výstavy Louisiana Purchase Exhibition v roce 1904 v St. Louis seznámila s Gusem Wagnerem, přezdívaným „Tattooed Globe Trotter”.[2] Říká se, že Maud souhlasila se schůzkou pouze pod podmínkou, že jí Gus naučí tetovat, což posléze splnil.[3] Naučil Maud tetovat na ostatní, ale také na samu sebe. Dne 3. října 1904 se za Guse provdala a postupně se od něj nechala potetovat po celém těle, stejně jako on. Gus na její kůži vyzobrazil mj. motivy divoké zvěře, amerického vlastenectví, motýlů, stromů, květů či nahých žen.[1] Ve své technice se Maud zlepšovala, později se pustila i do vymýšlení vlastních návrhů. Jako potetovaný i tetující pár se stali ve své době manželé Wagnerovi velmi populárními, hlavně díky užívání původní techniky „hokey pokey”, kterou se Gus naučil na jeho cestách po Indonésii, která byla v té době zastíněna nově vynalezeným tetovacím strojkem od Samuela O'Reilliho, kterého inspirovalo Edisonovo elektrické pero.[4] Maud se tak údajně stala první ženskou tatérkou v USA.[5]
Po dlouhé společné kariéře u cirkusu se Maud s Gusem vydali na cesty napříč Amerikou, kde vystupovali a tetovali na menších poutích nebo zábavných parcích. Manželé Wagnerovi byli prý první tatéři, kteří dostali tetování z pobřežních měst (kde toto umění začalo) do vnitrozemí, což pomohlo s integrací tetování v kultuře.[6]
Mnoho fotek a suvenýrů obsáhl Gus ve svém deníku s názvem Souvenirs of the Travels and Experiences of the Original Gus Wagner, Globe Trotter & Tattoo Artist, jehož velkou součástí jsou právě fotky Maud.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Po smrti manžela se Maud přistěhovala k Lovettě do Lawtonu, kde žila posledních dvanáct let svého života. Zemřela ve svých 83 letech, je pochována v Homestead Cemetery v Chase County v Kansasu.
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Z manželství se narodily dvě dcery, dcera Lovetta (1910–1993) a Sarah J. Wagner (1908–1908). Lovetta se od svých rodičů údajně naučila tetovat již v devíti letech. V dospělosti se živila tetováním, sama ale žádné neměla, chtěla být totiž tetována pouze rukou otce, k čemuž nikdy nedošlo.[7] Posledním člověkem, který byl od Lovetty tetován, je tatér a sběratel umění Don Ed Hardy, kterému je dnes 77 let. Gus zemřel o dvacet let dříve než Maud na zdravotní komplikace poté, co byl v roce 1941 zasažen bleskem. Pohřbeni jsou společně na Homestead Cemetery v Kansasu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Maud Stevens Wagner (1877-1961) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gus Wagner. web.archive.org [online]. 2015-06-30 [cit. 2022-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-30.
- ↑ Maud Stevens Wagner, Introduced to tattoos by merchant marine, Apprenticed to husband, Forbade husband to tattoo daughter, Books. reference.jrank.org [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ August “Gus” Wagner (1872-1941) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NAST, Condé. A Secret History of Women and Tattoo. The New Yorker. 2013-01-15. Dostupné online [cit. 2022-02-09]. (anglicky)
- ↑ Gus Wagner. Art Blart [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Episode 19 - Maud Wagner. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CAPLAN, Jane. Written on the Body: The Tattoo in European and American History. Princeton University Press, 2000, 330 s. ISBN 0-691-05722-2
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maud Wagnerová na Wikimedia Commons
