Gus Wagner
| Gus Wagner | |
|---|---|
 Gus Wagner na snímku z roku 1904 | |
| Narození | 16. června 1872 Marietta, Ohio |
| Úmrtí | 10. června 1941 (ve věku 68 let) Chase County, Kansas |
| Příčina úmrtí | zdravotní komplikace po zásahu bleskem |
| Místo pohřbení | Homestead Cemetery, Chase County, Kansas |
| Povolání | tatér, cirkusový performer a cestovatel |
| Choť | Maud Wagner |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gus Wagner (16. června 1872 Marrietta, Ohio – 10. června 1941 Chase County, Kansas) byl americký námořník, cirkusový performer a tatér, průkopník tradičního tetování ve Spojených státech. Ve své době byl považován za jednoho z nejpotetovanějších mužů světa a zároveň ho lze považovat za jednoho z nejvytíženějších tehdejších tetovacích umělců. Jeho manželka Maud Wagnerová je považována za první ženskou tatérku v USA.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve městě Marrietta v Ohiu Jacobu a Charlotte M. Wagnerovým. Ve dvanácti letech prý viděl poprvé potetovaného performera Captaina Constentenuse, který účinkoval v cirkuse P. T. Barnuma.[2] V roce 1897 se nalodil na nákladní loď Bellona v přístavu Newport News ve Virginii, poté se čtyři roky živil jako námořník při plavbách po světových oceánech. Během svých cest zavítal mimo jiné i do přístavů Vera Cruz, Londýn, Kapské Město, Sydney, Auckland, Honolulu, New York či San Francisco. Na indonéských ostrovech Jáva a Borneo se od domorodých kmenů naučil tradiční metodu tetování, pro kterou se velmi nadchl, sám se naučil tetovat a odvezl si odsud svá první tetování.[3]
Cirkusová kariéra[editovat | editovat zdroj]
Po návratu do Ameriky započal svou čtyřicetiletou kariéru cirkusového artisty, během které vystupoval především jako potetovaný muž a tatér. Sám sebe nazýval nejpotetovanějším mužem světa, s 264 tetováními v roce 1901 a více než 800 v roce 1908.[4] Ve svém tetování odrážel rád vlastní život, několik si jich vytvořil zcela sám. Své tělo pokryl motivy mj. divoké zvěře, ptáků, motýlů, života na moři, americkým vlastenectvím, života v cirkuse, či symboly, kterými se na cestách nechal inspirovat. V rámci vystupování během výstavy Louisiana Purchase Exhibition v roce 1904 v St. Louis se seznámil se svou budoucí ženou, akrobatkou Maud Stevensovou.[5] Podle jejich pozdějších vzpomínek údajně Maud souhlasila se schůzkou pouze pod podmínkou, že jí Gus naučí tetovat, což posléze splnil.[6] Maud byla díky sňatku s ním považována za první tatérku na světě a jejich společná představení se stala velice populárními.[7] Jejich vystoupení bylo od ostatních odlišné užíváním původní ruční techniky (slangově nazývané hokey pokey), bez nově vynalezeného tetovacího strojku, který patentoval Samuel O'Reill, inspirován Edisonovým elektrickým perem.[8]
Poté, co Gus s Maud odešli z cirkusu, se vydali na společné cesty napříč Amerikou, na kterých vystupovali a tetovali v zábavních parcích a na poutích. Gus v pozdějších letech vyzkoušel nejrůznější povolání, jako například vyřezávání dřevěných totemů, obchodování s drahokamy, taxidermií nebo vystavování vzácných zvířat, plazů a ptáků. V pozdějších letech vydal vlastní deníkovou knihu s názvem Souvenirs of the Travels and Experiences of the Original Gus Wagner, Globe Trotter & Tattoo Artist, kterou naplnil pohledy, náčrty, fotkami, výstřižky z novin a dalšími suvenýry z jeho cest.[4]
| „ | Na tetování je něco, co nedokážu vysvětlit… a proč si to tolik lidí nechalo udělat, nevím. Možná je to marné, ale připadá mi to fascinující a velmi užitečné při cestování. Každý symbol a každý design složený ze symbolů má svůj význam. Tyto na mém těle jsou například vzpomínkovy obsahující události mého života a cest. Pak také v každé zemi, kde se tetuje, potřebuje potetovaný člověk, který je schopen tetovat, poznat domorodce, ať už jsou civilizovaní nebo necivilizovaní, nebo dokonce barbarští a kanibalští. | “ |
| — ze vzpomínek Guse Wagnera (překlad) | ||
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Gus Wagner zemřel 10. června 1941 v okrese Chase County v Kansasu. Příčinou úmrtí byly zdravotní komplikace po zásahu bleskem, který prodělal rok předtím. Zemřel o dvacet let dříve než jeho manželka. Pohřben byl na Homestead Cemetery v Kansasu.[3]
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Gus Wagner byl ženatý s Maud Wagnerovou, rozenou Stevensovou. Z manželství se narodila dcera Lovetta (1910–1993). Od svých rodinů se údajně naučila tetovat již v devíti letech.[9] V dospělosti se živila tetováním, sama ale žádné neměla, chtěla být totiž tetována pouze rukou otce, k čemuž nikdy nedošlo.[6] Po jeho smrti se Maud přistěhovala k Lovettě do Lawtonu, kde zemřela ve svých 83 letech. Je pochována v Homestead Cemetery v Chase County v Kansasu.[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Deník Guse Wagnera -
Maud a Gus Wagnerovi při práci -
Skica Guse Wagnera
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Gus Wagner. web.archive.org [online]. 2015-06-30 [cit. 2022-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-30.
- ↑ TOFUJOE. Captain George Costentenus – TofuJoe [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b August “Gus” Wagner (1872-1941) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Gus Wagner. Art Blart [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Maud Stevens Wagner (1877-1961) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Episode 19 - Maud Wagner. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Co skrývaly Churchillova matka a jiné viktoriánské 'rebelky'? | Zprávy | Tiscali.cz. zpravy.tiscali.cz [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
- ↑ NYSSEN, Carmen. Electric Tattoo Machine History [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Maud Wagner - první dáma světa tetování [online]. 2018-05-25 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CAPLAN, Jane. Written on the Body: The Tattoo in European and American History. Princeton University Press, 2000, 330 s. ISBN 0-691-05722-2