Martin Ferdinand Chvátal
| Martin Ferdinand Chvátal | |
|---|---|
 M. F. Chvátal: Autoportrét | |
| Jiná jména | Martin Ferdinand Quadal |
| Narození | 28. října 1736 Měrovice nad Hanou |
| Úmrtí | 11. ledna 1809 (ve věku 72 let) Petrohrad |
| Národnost | moravská |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Povolání | malíř |
| Rodiče | Adam a Anna Chvátalovi |
| Manžel(ka) | Sofie Grandbeková |
| Hnutí | baroko |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martin Ferdinand Chvátal (v němčině Martin Ferdinand Quadal; někdy též špatně uváděn jako Martin Ferdinand Chvádal; 28. října 1736 Měrovice nad Hanou[1] – 11. ledna 1809 Petrohrad) byl malíř, kreslíř a grafik pozdního baroka a klasicismu moravského původu, cestující po Evropě a v závěru kariéry žijící v Petrohradě.[2]
.jpg)
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v selské rodině Adama a Anny Chvátalových[1] v Měrovicích nad Hanou v roce 1736. V roce 1757 Adam grunt v Měrovicích prodal a odstěhoval rodinu do rodiště manželky Anny, do sousedních Němčic nad Hanou, do domu čp. 69 na Komenského náměstí. Prvního vzdělání se Martinovi dostalo na němčické škole.[3] V letech 1758-1762 vystudoval malířství a sochařství na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde také v letech 1786-1790 žil. Ve studiu malby pokračoval roku 1767 ve Francii. Dále cestoval po Německu, Anglii, Irsku, Francii, Nizozemí a Itálii. Mezi lety 1797 a 1804 pobýval v Petrohradě, poté strávil dva roky v Londýně, kde portrétoval anglického krále a členy šlechtických rodin.[4] a znovu v Petrohradě, kde žil až do své smrti. Byl tam dvorním malířem ruského cara Pavla I. a maloval také portréty členů jeho rodiny a dvorské šlechty. Byl jmenován čestným členem několika uměleckých akademií v Evropě.[5]
Itinerář cest
[editovat | editovat zdroj]- Vídeň do roku 1763
- Paříž 1767
- Londýn 1771-1773
- York
- Dublin 1779
- Florencie 1783
- Řím 1783
- Neapol 1784 (na dvoře místodržitele)
- Vídeň 1786-1790
- Bath 1791
- Londýn 1793
- Den Haag 1793 - 1795 (doloženo několik objednávek pro nizozemské zákazníky)
- Kasteel Middachten 1795
- Hamburk 1796
- Petrohrad 1796-1809
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Byl významným a oblíbeným kabinetním malířem žánrových portrétů ve stylu klasicismu, často se zvířaty. Obrazy signoval M. F. Quadal.
- Skupinová podobizna rakouské generality v čele s císařem Josefem II. a Františkem II. u Münchendorfu, 1786
- Anglický král Jiří III. s družinou, Královská sbírka Londýn
- Album studií domácích i divokých zvířat podle přírody, mědirytiny, Londýn 1793
- Korunovace cara Pavla I. a carevny Marie Fjodorovny (1799), Muzeum v Saratově
- Malíři a sochaři při práci v ateliéru aktu vídeňské akademie u sv. Anny, 1786
- Čtyři autoportréty; dva z nich s loveckým psem na klíně: první s ohařem, v Cincinnati Art Museum (1788), dva v Puškinově muzeu v Moskvě (1798).[6]. Také další osoby maloval v polopostavě se psem:
- Portrét vídeňského mecenáše a zakladatele galerie, hraběte Antonína Lamberga Sprinzensteina, datovaný v Neapoli roku 1784.
- Portrét Michaila Rumjanceva se špicem
- Portrét Karla B. knížete z Lichtenštejna
- Portréty knížete Nikolaje Ivanoviče Saltykova, jeho manželky a dcery
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Císaři Josef II. a František v Münchendorfu -
Anglický král Jiří III. -
Malíři a sochaři vídeňské akademie -
Autoportrét s ohařem,1788 -
Autoportrét, 1798 -
Nikolaj Ivanovič Saltykov -
Velkokněžna Anna Pavlovna -
Titulní list grafického alba zvířat
_-_George_III_at_a_Review_-_RCIN_406986_-_Royal_Collection.jpg)
,_RP-P-2000-34.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o křtu, farnost Němčice nad Hanou, MZA
- ↑ Martin Ferdinand Chvátal [online]. abART [cit. 2022-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Martin Ferdinand Chvátal - malíř a grafik [online]. Město Němčice nad Hanou [cit. 2022-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Portrét člena rodiny Taylorů v aukci Invaluablec
- ↑ VALLENTIN, Franz. Quadal, Martin Ferdinand - Deutsche Biographie [online]. Deutsche Biographie [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Puškinovo muzeum v Moskvě
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZAPLETAL, Florian. Světový malíř - Hanák, listy z dějin moravského baroku. Olomouc: [s.n.], 1914. 90 s. Dostupné online. Vyšlo v "Pozoru" od 19. března do 23. dubna 1914.
- ŘEZÁČ, František. Příspěvek k životopisu moravského malíře Martina Chvátala. Zprávy vlastivědného ústavu v Olomouci, 1966. č. 130
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Ferdinand Chvátal na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Ferdinand Chvátal
- ŠAFAŘÍKOVÁ, Eva. Martin Ferdinand Chvátal (1736 - 1809). Olomouc, 2012. 381 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ladislav Daniel. Dostupné online.
