Lebka

Lebka (latinsky cranium) je složitá součást kostry obratlovců, která chrání mozek a smyslové orgány. Je vytvořena z řady lebečních kostí a je navázána pohyblivě na páteř. Většina kostí je v lebce spojena suturami, což jsou pevné vazivové spoje. Aby při porodu nedošlo ke zlomenině, mají novorozeňata mezi lebečními kostmi mezery, které jsou vyplněny vazivovými membránami (fontanely).

Spojení na lebce – švy – jsou nepohyblivé. Pohyblivý je jedině kloub spojující mandibulu (dolní čelist) s lebkou.

Části lebky

U lebky obvykle rozeznáváme část obličejovou (splanchocranium) a mozkovnu (neurocranium). Obličejová část obsahuje vyústění smyslových orgánů a ústní otvor. Dutá mozková část chrání mozek. Jednotlivé oddíly lebky jsou:

Klenba lebeční – latinsky neurocranium
Báze lební
Kostra obličeje – latinsky splanchocranium
Horní čelist
Dutiny pro sluchový aparát
Dutina lební (v ní je uložen mozek)

Kostra lebky

Kostra lebky (cranium) je tvořena větším počtem kostí, které jsou obvykle s výjimkou dolní čelisti navzájem pevně spojeny.

Lebka člověka

Lebka člověka se skládá z 22 kostí. U novorozence jsou kosti relativně volné – prostor mezi nimi tvoří pružné vazivové lupínky (fontanely). Ty v průběhu prvních 2 let života postupně zarůstají (osifikují), ale nikdy nesrostou zcela.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu lebka na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo lebka ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.