Přeskočit na obsah

LIBOR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Budova Bank of England

London Inter Bank Offered Rate (anglicky "londýnská mezibankovní nabízená sazba", zkracováno jako LIBOR nebo Libor; nezkráceně dříve BBA Libor či bbalibor, dnes ICE Libor podle instituce, která ji vydává) je průměrná úroková sazba, za niž si banky navzájem jsou ochotny půjčit v krátkodobém horizontu na londýnském mezibankovním trhu peníze (likviditu). Spolu s EURIBORrem jde o nejpoužívanější referenční úrokovou sazbu na světě.[1] Jsou na ni navázány úrokové míry mnoha bank i deriváty a jiné finanční nástroje v hodnotě nejméně 350 bilionů amerických dolarů.[2] Sazbu sestavovala British Bankers' Association (Britská bankovní asociace), od roku 2012 sazbu sestavuje americká firma Intercontinental Exchange na základě údajů od 18 členských bank a zveřejňuje je Thomson Reuters každý den v 11:30 londýnského času pro pět různých měn (americký dolar, euro, britská libra, japonský jen a švýcarský frank) a sedm různých dob splatnosti (od jednoho dne až po jeden rok).[3]

Skandální odhalení

[editovat | editovat zdroj]

Už 16. dubna 2008 The Wall Street Journal přinesl kontroverzní článek a později i celou studii o tom, že některé banky mohly snížit odhady nákladů na půjčky pro účely stanovení LIBORu během tzv. úvěrové krize, což vedlo ostatní k chybným závěrů ohledně jejich finančního zdraví a solventnosti[4][5]. Britská bankovní asociace jako odpověď na článek uveřejnila tvrzení, že LIBOR byl spolehlivý i během finanční krize a další dohledové orgány zase tvrzení, že neexistuje žádný důkaz o manipulaci s LIBORem. Studie ekonomů Snider a Youle z dubna 2010 teoreticky potvrdila předchozí podezření, ale jako důvod manipulace sazby LIBOR směrem dolů uvedla obrovský zisk portfolia bank, které je nějak spojeno s LIBORem.[6][7] Například u Citigroup by pokles LIBORu o 0,25 procentního bodu snížil hodnotu ocenění jejich portfolia 963 mil USD na čtvrtinu z důvodů poklesu čistého úrokového výnosu a v případě poklesu LIBORu o 1 % by to dokonce ihned generovalo ztrátu téměř 2 mld USD.[8]

Guvernér Bank of England Mervyn King na konci roku 2008 popsal LIBOR Britskému parlamentu slovy "V mnoha případech je to sazba, za kterou si banky vůbec nepůjčují , ... a není to sazba, za kterou si vůbec někdo půjčuje"[9][10]. Následně dozorové banky dlouhou dobu jen čekaly s vědomím, že je zde sice možná gigantický problém, ale že se podaří nějak vyřešit. Teprve o tři roky později opět The Wall Street Journal v dubnu 2011 uvedl, že bankovní dozor se zaměřuje na Bank of America, Citigroup a UBS s podezřením, že s LIBORem manipulovaly[11]. O rok později pokročilo podezření směrem k trestnímu stíhání těchto bank.

Důvěryhodnost sazby značně poškodilo odhalení z roku 2012, podle kterého některé členské banky se sazbou dlouhodobě manipulovaly.[12] Manipulace se dopouštěly banky Barclays,[2] UBS, Royal Bank of Scotland, Deutsche Bank, JPMorgan či Citigroup.[13] Banky za tyto aktivity obdržely vysoké pokuty i od několika dohledových orgánů a to až v řádu miliard amerických dolarů.[14]

V hromadné žalobě cca 100 000 amerických vlastníků domů proti 12 největším bankám, které se kvůli (ne vždy jejich) manipulacím LIBORu obohatily, protože zdražily splátky hypoték tím, že v období 2000-2009 se vždy ve dnech fixace většiny hypoték (první den v měsíci) se sazbou manipulovalo směrem nahoru (v průměru o dva body do roku 2007 a o 7 bodů později) žádají žalobci částky od stovek do tisíců dolarů na jeden případ.[15] Předpokládá se, že se tímto banky nezákonně obohatily o stovky milionů dolarů, nebo dokonce o miliardu dolarů.[16]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ BBC: Barclays fined for attempts to manipulate Libor rates
  2. ↑ a b The New York Times: Behind the Libor Scandal
  3. ↑ bba libor
  4. ↑ online.wsj.com [online]. [cit. 2018-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-08. 
  5. ↑ MOLLENKAMP, Carrick; WHITEHOUSE, Mark. Study Casts Doubt on Key Rate. The Wall Street Journal. 29 May 2008. Dostupné online [cit. 24 July 2012]. 
  6. ↑ SNIDER, Conan; THOMAS YOULE. Does the Libor Reflect Banks' Borrowing Costs?. Social Science Research Network. 2 April 2010, s. 13–14. Dostupné online [cit. 22 July 2012]. 
  7. ↑ SNIDER, Conan; THOMAS YOULE. Does the Libor Reflect Banks' Borrowing Costs?. Social Science Research Network. 2 April 2010, s. 11. Dostupné online [cit. 22 July 2012]. 
  8. ↑ SNIDER, Conan; THOMAS YOULE. Does the Libor Reflect Banks' Borrowing Costs?. Social Science Research Network. 2 April 2010, s. 12. Dostupné online [cit. 22 July 2012]. 
  9. ↑ Stephanie Flanders (4 July 2012). Inconvenient truths about Libor. BBC News. Retrieved 17 July 2012.
  10. ↑ (12 January 2009). House of Commons – Treasury – Minutes of Evidence. Q34. Retrieved 17 July 2012.
  11. ↑ Enrich, David; Mollenkamp, Carrick; and Eaglesham, Jean. U.S. Libor Probe Includes BofA, Citi, UBS. The Wall Street Journal. 18 March 2011. Dostupné online. 
  12. ↑ TOMAN, Karel. Bez servítků. Skandál LIBOR dal bankéřům punc zlodějů. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-7-11 [cit. 2012-7-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Evropská komise: Antitrust - Commission fines banks € 1.71 billion for participating in cartels in the interest rate derivatives industry
  14. ↑ UBS fined $1.5bn for Libor rigging [online]. BBC, 2012-12-19 [cit. 2012-12-20]. Dostupné online. 
  15. ↑ TOURYALAI, Halah. Banks Rigged Libor To Inflate Adjustable-Rate Mortgages: Lawsuit. Forbes. 15 October 2012. Dostupné online [cit. 15 October 2012]. 
  16. ↑ Reuters (14 October 2012) "Home owners file class action suit versus banks over Libor: FT" Chicago Tribune Business

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovníkové heslo LIBOR ve Wikislovníku
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=LIBOR&oldid=24252842“