Království Wu (1363–1367)

Geografie
Hlavní město	Su-čou
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Číňané (Chanové)
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Vznik	1363 (vyhlášeno Čang Š'-čchengem)
Zánik	1367 (dobyto říší Ming)
	Státní útvary a území
	Říše Jüan
	Říše Ming

Království Wu (čínsky pchin-jinem Wú, znaky zjednodušené 吴, tradiční 吳) bylo jedním z krátkodobých povstaleckých států existujících v Číně během povstání rudých turbanů, v závěrečné fázi trvání říše Jüan. Založil jej roku 1363 Čang Š'-čcheng kontrolující ze Su-čou většinu Ťiang-su a severní Če-ťiang. Čang Š'-čchengův rival Ču Jüan-čang se začátkem roku 1364 také prohlásil králem Wu. V následné válce starší království Wu podlehlo a roku 1367 bylo začleněno do Čuova státu, od začátku roku 1368 přejmenovaného na říši Ming.

Historie

Čang Š'-čcheng, jeden z vůdců povstání rudých turbanů, si v letech 1353–1357 vydobyl samostatné panství v Ťiang-su a severním Če-ťiangu s hlavním městem v Su-čou. Roku 1357 se vzdal titulu král Čou a formálně se podřídil jüanské vládě.

Po porážce a smrti Čchen Jou-lianga, císaře říše Chan, ve válce s Ču Jüan-čangem se Čang Š’-čcheng zřekl formální podřízenosti jüanské vládě a v říjnu 1363 se prohlásil králem státu Wu (吴王, Wu wang).^[1] ^{[pozn. 1]} Čang Š’-čcheng svou vládou, nejvíce respektující konfuciánské ideály ze všech vládců v tehdejší Číně, získal přízeň džentry,^[3] velmi důležitou v bohatých a ekonomicky rozvinutých regionech, které ovládal.^[2]

Na obsazování říše Chan vojsky Ču Jüan-čanga reagoval Čang Š’-čcheng koncem roku 1364 preventivním útokem na Čuovo území. Snažil se o získání převahy, než bude nepřítel schopen využít potenciálu nově dobytých území. Ale ofenzíva byla na jaře 1365 odražena.^[4] Následoval protiútok. Spolu se svými generály se Ču rozhodl před konečným útokem na metropoli nepřítele, Su-čou, nejdříve „odstřihnout křídla“ Wu – obsadit území severně od Jang-c’-ťiang a wuskou část Če-ťiangu.^[5] Nejvyšším velitelem útočících vojsk byl jmenován Sü Ta; plán byl proveden, vzhledem k převaze Čuovy armády, bez větších potíží. Od prosince 1366 začalo desetiměsíční obléhání Su-čou, v říjnu 1367 bylo město dobyto a celé Wu pacifikováno.^[5] Sám Čang Š’-čcheng byl zajat, odvezen do Nankingu a zde zabit.^[2]

Odkazy

Poznámky

↑ V reakci na to se i Ču Jüan-čang, od roku 1361 vévoda z Wu (吴公, Wu kung),^[2] 4. února 1364 prohlásil králem Wu.^[1]

Reference

↑ ^a ^b MOTE, Frederick W. The rise of the Ming dynasty, 1330–1367. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Mote]. ISBN 0521243327. S. 55. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c FARMER, Edward L. Zhu Yuanzhang and early Ming legislation: the reordering of Chinese society following the era of Mongol rule. Leiden: Brill, 1995. 259 s. ISBN 9004103910, ISBN 9789004103917. S. 23. (anglicky)
↑ Mote, s. 33.
↑ DREYER, Edward L. Military origins of Ming China. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Dreyer]. ISBN 0521243327. S. 92. (anglicky)
↑ ^a ^b Dreyer, s. 92–93.

[3] V reakci na to se i Ču Jüan-čang, od roku 1361 vévoda z Wu (吴公, Wu kung),^[2] 4. února 1364 prohlásil králem Wu.^[1]

[c_mote_55-1] MOTE, Frederick W. The rise of the Ming dynasty, 1330–1367. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Mote]. ISBN 0521243327. S. 55. (anglicky)

[farmer_23-2] FARMER, Edward L. Zhu Yuanzhang and early Ming legislation: the reordering of Chinese society following the era of Mongol rule. Leiden: Brill, 1995. 259 s. ISBN 9004103910, ISBN 9789004103917. S. 23. (anglicky)

[c_mote_33-4] Mote, s. 33.

[c_dreyer_92-5] DREYER, Edward L. Military origins of Ming China. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Dreyer]. ISBN 0521243327. S. 92. (anglicky)

[c_dreyer_92_93-6] Dreyer, s. 92–93.

[1]

[pozn. 1]

[3]

[2]

[4]

[5]