Království Pacaca
Pacaca, nebo také Pacacua, bylo kostarické domorodé království existující v 16. století. Jeho obyvatelé patřili k lidu a kultuře Huetarů. Jeho hlavní sídlo leželo v kantonu Mora, v provincii San José, v místě v současné době zvaném Tabarcia.[1]
Království Pacaca bylo první domorodou komunitou Centrálního údolí, která se setkala v roce 1522 se Španěly. Zprávy o tomto království a jeho panovníkovi pochází ze zápisků Andrése de Cerecedy, který město navštívil s výpravou Gila Gonzáleze Dávily v letech 1522 až 1523. Ten zaznamenával množství získaného zlata i počty provedených křtů. Podle záznamů výprava nejprve prošla územím krále jménem Cob (ten podle historika Ricarda Fernándeze Guardiy vládl v Tusubres, podle Carlose Moliny Montese de Oca v oblasti mezi řekami Naranjo a Savegre). Dále pokračovala šedesát šest kilometrů jihovýchod-severozápadním směrem a dále dalších 44 kilometrů, dokud nedosáhla Západního království Huetarů. Malé množství křtů i získaného zlata naznačují, že se nejednalo o bohatou či významnou komunitu, i když Dávilova expedice oblast dále neprozkoumávala a brzy se vrátila na pobřeží pokračujíc v cestě na severozápad.
Oscar Bákit ve svém díle Garabito, nuestra raíz perdida z roku 1981 zabývajícím se postavou velkého krále Huetara, upozorňuje na možnost, že panovník jehož Dávila navštívil patřil k středoamerické kultuře, jejichž vliv se v 16. století projevoval na některých místech kostarického tichomořského pobřeží. Carlos Molina Montes však identifikuje město Huetara s domorodým královstvím Pacaca, které se nacházelo ve vnitrozemí poblíž současné Tabarciy, přesně ve vzdálenosti odpovídající Cerecedovu popisu Dávilovy cesty.[2] Příslušnost města k mezilehlé oblasti, nikoliv k středoamerickému kulturnímu okruhu, potvrzuje i skutečnost, že se Cereceda zmiňuje o antropofagii. Není pochyb že jak Chorotega, tak i Gurutina a Chomes, jež také výprava navštívila, patřili do mezoamerické kulturní oblasti, kde existoval zvyk rituální antropofagie.[3]
Je také možné, že označení Huetara nebylo jméno panovníka, ale jméno etnika či jazyka jímž tento lid mluvil, protože výraz huetares bylo užito pro označení velkého počtu domorodých obyvatel Kostariky.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Pacaca na anglické Wikipedii.
- ↑ FERNÁNDEZ, León, Historia de Costa Rica durante la dominación española, San José, Editorial Costa Rica, 1a. ed., 1975
- ↑ MOLINA MONTES DE OCA, Carlos, Garcimuñoz, la ciudad que nunca murió, San José, EUNED, 1a. ed., 1993
- ↑ BÁKIT, 0scar, Garavito, nuestra raíz perdida, San José, Jiménez & Tanzi, 1a. ed., 1981