Konvergence (směrovací protokol)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Konvergence je v informatice pojem používaný v souvislosti s dynamickým směrováním. Při konvergenci směrovač (router) získá veškeré možné informace o topologii sítě, pošle tyto informace všem ostatním směrovačům (routerům) a zároveň od nich obdrží jejich informace o síti. Podmínkou konvergence je, aby informace obdržené od ostatních souhlasily s informacemi, které zjistil daný router a aby opravdu reflektovaly skutečný stav sítě. Zjednodušeně lze tedy říci, že v konvergované síti se všechny routery shodnou, jak vypadá topologie dané sítě.[1]

Všechny směrovací protokoly uvnitř autonomních systémů spoléhají na konvergenci, je to normální stav funkčních autonomních systémů. Na druhou stranu, směrovací protokol mezi autonomními systémy (BGP), používaný v Internetu, zpravidla nekonverguje v důsledku rozsáhlosti Internetu, která brání dostatečně rychlé konvergenci.

Proces konvergence[editovat | editovat zdroj]

Směrovač (router) se pokusí vyměnit si informace o topologii sítě s ostatními směrovači (routery). Rozsah této výměny, způsob jejího provedení a vyměňované informace závisí na použitém směrovacím protokolu (např. RIP, OSPF, BGP4). Konvergovaný stav nastane poté, co jsou všechny informace rozeslány všem směrovačům (routerům), zapojeným do sítě. Pokud nastane v síti jakákoliv změna, která ovlivní směrovací tabulky, dojde dočasně k porušení konvergence, které trvá do doby, než je změna ohlášena všem routerům.

Čas potřebný ke konvergenci[editovat | editovat zdroj]

Čas potřebný ke konvergenci (tj. za jak dlouho dosáhne skupina směrovačů (routerů) stavu konvergence), je významné měřítko výkonnosti směrovacího protokolu.[2] RIP konverguje velmi pomalu, dokonce i v malé síti s pár směrovači (routery) může konvergence nastat až po několika minutách, naopak OSPF je příkladem velice rychle konvergujícího protokolu (konvergence bývá většinou v řádu sekund).[3]

Některé konfigurace a stavy hardwaru mohou zabránit síti v konvergenci. Například rozhraní, které často mění svůj stav (up, down) může způsobit neshodu mezi informacemi různých routerů, takže ke konvergenci nikdy nedojde. Někdy může být dokonce žádoucí zatajit směrovací informace z části sítě, což opět způsobí nemožnost konvergence.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Understanding the protocols underlying dynamic routing [online]. CNET Networks, Inc. [cit. 2008-10-17]. Dostupné online. 
  2. CCNP 1 Advanced Routing Companion Guide. Indianapolis: Cisco Press, 2004. Dostupné online. ISBN 1-58713-135-8. S. 93f. 
  3. Networking Protocol Configurations [online]. Cisco Systems [cit. 2008-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27.