Komiksová Kytice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Komiksová Kytice
Obálka publikace
Obálka publikace
Autor Karel Jaromír Erben
Ilustrátor Kateřina Bažantová
Karel Cettl
Delarock
Jan Gruml
Petr Holman
Longiy
Dominik Miklušák
Tomáš Motal
Marek Rubec
Vladimír Strejček
Marco Turini
Vojtěch Velický
Obálku navrhl Kateřina Bažantová
Země Česká republika
Jazyk český
Edice Český Grimm
Námět Jorik Jakubisko
Kateřina Štursová
Žánry horor
poezie
komiks
Vydavatel Transmedialist
Datum vydání 2016
Česky vydáno 2016
Typ média brožované vydání
Počet stran 314
ISBN 978-80-906578-0-9
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komiksová Kytice je ilustrované souborné vydání básnické sbírky Karla Jaromíra Erbena Kytice v modifikované, „hororové“ podobě z roku 2016. Publikace byla vydána v souvislosti s oslavou 205. výročí narození autora, přidržuje se původní koncepce sbírky a její součástí je i manuál pro čtení symboliky sbírky, jehož autorem je Jan Kajfosz. Vydavatelem publikace je vydavatelství Transmedialist.

Původní sbírka[editovat | editovat zdroj]

Původní koncepce[editovat | editovat zdroj]

A cartoon centipede reads books and types on a laptop.
Osa ukazuje tematické dvojice písní a balad sbírky Kytice podle původní koncepce Karla Jaromíra Erbena..

Karel Jaromír Erben původně zamýšlel vydat Kytici v odlišné podobě. První polovinu měly tvořit balady starší, druhou půlku autor sestavil z novější tvorby. Obě tyto skupiny měli být uspořádány do tematických dvojic, které spojuje vždy identický motiv. Největší rozdíl oproti Kytici, jak ji známe je, že se v ní neobjevuje balada Lilie, ale místo ní je ve sbírce balada Svatojanská noc. Ta měla tvořit pár se Štědrým večerem a pozičně být na osmém místě.[1] Erben ji nikdy nedokončil a později se k ní již nevrátil. Motivy jednotlivých dvojic básní podle původní koncepce jsou následující:

  • Buditelský motiv: Kytice a Věštkyně
  • Motiv mateřské viny: Poklad a Dceřina kletba
  • Motiv vampirismu: Svatební košile a Vrba
  • Postavy běsů: Polednice a Vodník
  • Pohádkový motiv: Zlatý Kolovrat a Záhořovo lože
  • Motiv kouzelných dnů: Štědrý den a Svatojanská noc
  • Balada Holoubek odděluje starou tvorbu od nové a stojí ve středu sbírky

Symbolika básní[editovat | editovat zdroj]

Baladické děje všech básní sbírky vychází z konfliktů, ve kterých se člověk střetává s nadpřirozenými mocnostmi a silami. Toto střetnutí je vyprovokováno činem hlavní postavy balady, který pramení z dobré vůle nebo zloby a je v rozporu s tím, co je obvyklé nebo přirozené. Dějovým rozvíjením konfliktu a jeho vyústěním se potom vyjevuje platnost mravního řádu, který je stanovený v lidské společnosti a nemůže být bez trestu porušován. Činem hlavní postavy se také ukazuje síla osudového údělu, proti němuž je lidská síla nicotně bezmocná. Erben je představou sudby natolik učarován, že lásku a osud staví do jedné roviny, jsou pro něj totožné.[2]

Komiksová Kytice[editovat | editovat zdroj]

Veřejná sbírka[editovat | editovat zdroj]

Vydavatelství pro podporu tisku prvního vydání uspořádala veřejnou sbírku na portálu Hithit.[3] Na projekt přispělo 459 přispěvatelů a její organizátoři vybrali 115% cílové částky. Sbírka byla koncipovaná převážně jako forma předprodeje publikace.

Svatojanská noc[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od ostatních vydání se zde nevyskytuje balada Lilie; místo ní je v publikaci obsažena balada Svatojanská noc. Ta se do sbírky nedostala, ačkoliv v původní koncepci s ní Karel Jaromír Erben počítal. Autor ji nestihl dokončit a později po vydání sbírky se k ní už nevrátil. Dochovaly se pouze fragmenty, které vyšly v publikaci Mateří doušky z roku 1969.[4] Svatojanská noc měla v plánované osnově Kytice, kde (krom Holoubka stojícího ve středu) jsou všechny básně uspořádány do tematických dvojic, být v páru se Štědrým večerem a pozičně měla zaujímat osmé místo.

Koncepce publikace[editovat | editovat zdroj]

V původní sbírce jsou zastoupeny dvě písně (Kytice a Věštkyně), které uvádějí a uzavírají celé dílo. Vizuálně jsou zpracovány ve formě ilustrací. Oproti tomu 11 zbylých balad je ztvárněno v komiksovém zpracování a každou zpracoval jiný ilustrátor. Autoři námětu souborného díla chtěli pokračovat v Erbenově myšlence, podle které každá báseň reprezentuje jednu květinu z duše národa, které je potřeba sesbírat a dát na hrob matky vlasti. Při vizualizaci balad je v bublinách použita pouze přímá řeč. Zbývající text balad je zachycen v obrazech. To se netýká pouze přepisu textu básní, ale především symboliky, se kterou Erben pracoval. Interpretace souborného díla je rozšířena o přidané ilustrace i skryté symboly, které propojují jednotlivé příběhy. Na konci publikace se nachází nápovědu k pochopení symboliky a překlopení od Jana Kajfosze.

Texty jednotlivých básní v publikaci (mimo balady Svatojanská noc), byly připraveny podle kritického vydání původní sbírky, která vyšla v roce 1961 ve Státním nakladatelství literatury v Praze. Základem tohoto vydání byla editace Antonína Grunda a Rudolfa Skřečka, kterou vydala Národní knihovna v roce 1956. Báseň Svatojanská noc byla připravena podle prvního vydání sbírky Mateří douška, která vyšla v roce 1969 v nakladatelství Československý spisovatel v Praze.

Ilustrátoři[editovat | editovat zdroj]

Publikace se skládá ze 2 ilustrací (písně Kytice a Věštkyně) a 11 komiksových příběhů. Každou komiksovou baladu ilustroval odlišný ilustrátor. Díky tomu každý příběh může být zasazen v jiné době a zpracován v jiném žánru.

  • Kytice - Delarock
    Píseň
  • Balada Poklad – Tomáš Motal
    Časové zasazení a žánr: 19. století / alternativní 2. Světová válka, psychologické drama
  • Balada Svatební košile – Marco Turini
    Časové zasazení a žánr: 1. polovina 20. století (1. Světová válka), horor/thriller
  • Balada Polednice – Vladimír Strejček
    Časové zasazení a žánr: 19. století (Steampunková Praha), mysteriózní thriller
  • Balada Zlatý kolovrat – Jan Gruml
    Časové zasazení a žánr: 2 stol. př. n. l. – 4 stol. n. l., temné fantasy / horor
  • Balada Štědrý den – Marek Rubec
    Časové zasazení a žánr: Přelom 19.-20. století - venkov, horor
  • Balada Holoubek – Petr Holman
    Časové zasazení a žánr: 30. léta 20. století (kubismus), noir
  • Balada Svatojanská noc – Dominik Miklušák
    Časové zasazení a žánr: Současnost / rok 1851, hororové fantasy
  • Balada Záhořovo lože – Longiy
    Časové zasazení a žánr: Alternativní budoucnost, post-apokalyptické sci-fi
  • Balada Vodník – Vojtěch Velický
    Časové zasazení a žánr: 50. léta 20. století, horor / thriller
  • Balada Vrba – Karel Cettl
    Časové zasazení a žánr: Současnost, temné urban fantasy
  • Balada Dceřina kletbaKateřina Bažantová
    Časové zasazení a žánr: Současnost, drama
  • Věštkyně – Delarock
    Píseň

Přijetí kritikou[editovat | editovat zdroj]

Kritika, která neměla reklamní charakter, přijala Komiksovou Kytici spíše s rozpaky. Zpravidla oceňovala, nejen vydání komiksů s původním zněním Erbenových balad, ale také zveřejnění nedokončené balady Svatojanská noc. Kritici se shodli, že dílo může přiblížit původní sbírku Kytice mladé generaci.[5] [6] [7] [8] Oproti tomu čtenáři publikaci přijali velmi pozitivně a davájí tomuto komiksovému zpracování vysoká hodnocení.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Haller: Karel Jaromír Erben. Naše řeč. 7/1936, s. 177-182. Dostupné online. 
  2. KAJFOSZ, Jan. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách: Magie a řád světa v Erbenově Kytici. Semily: Státní oblastní archiv v Litoměřicích - Státní okresní archiv Semily pro Pekařovu společnost Českého ráje v Turnově, 2011. 251 s. ISBN 978-80-86254-22-7. S. 34-45. 
  3. https://www.hithit.com/cs/project/2914/komiksova-kytice-od-ceskeho-grimma Komiksová Kytice od Českého Grimma, Hithit
  4. ERBEN, Karel Jaromír. Mateří doušky. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1969. 126 s. 22-103-69. S. 82–85. 
  5. Tomáš Stejskal: Hrej si! Tu máš Erbena!. Hospodářské noviny. 22. 12. 2016. Dostupné online. 
  6. Pavel Mandys: Erben, Karel Jaromír; kol. ilustrátorů Komiksová Kytice. Iliteratura.cz. Dostupné online. 
  7. Recenze Komiksové Kytice: Okolo lesa, pole, lán – hoj pluje, pluje bublina. Kulturio.cz. Dostupné online. 
  8. Co by na to řekl Erben? Komiksové nohy naší Dory a někdy děsivá Kytice. Lidovky.cz. Dostupné online. 
  9. Komiksová Kytice. Databáze knih. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ERBEN, Karel Jaromír. Mateří doušky. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1969. 126 s. 22-103-69. S. 82–85. 
  • HOLÝ, Jiří; JANÁČKOVÁ, Jaroslava; LEHÁR, Jan; STICH, Alexandr. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1080 s. ISBN 978-80-7106-963-8. 
  • ERBEN, Karel Jaromír, Věnceslava Bechyňová, Marcel Černý, Petr Kaleta. Slovanské bájesloví. 1. vyd. Praha: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., a Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., 2009. 512 s. ISBN 978-80-87112-25-0 978-80-86420-37-0. 
  • GRUND, Antonín. Karel Jaromír Erben. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1935. 257 s. 
  • KAJFOSZ, Jan. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách: Magie a řád světa v Erbenově Kytici. Semily: Státní oblastní archiv v Litoměřicích - Státní okresní archiv Semily pro Pekařovu společnost Českého ráje v Turnově, 2011. 251 s. ISBN 978-80-86254-22-7. S. 34-45. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]