Keraštuk
Keraštuk je štuková omítka (z přírodních materiálů) v pastovitém stavu tvořená směsí vody, jemného křemenného (křemičitého) písku, plaveného kaolínu, hašeného vápna (hydroxidu vápenatého), hydraulického a organického pojiva určená převážně pro tenkovrstvé vnitřní (interiérové – tj. stěny a stropy) případně i venkovní (exteriérové) omítky v místech s méně exponovanými povrchy.[1] Nanáší se na základní (jádrové) omítky[p 1] nebo přímo na betonové panely s hrubším povrchem a to většinou ručně (i když strojní nanášení např. strojní omítačkou je též možné) pomocí špachtle, zednické lžíce či ocelového zednického hladítka.[1] Hmota je dodávána výrobci stavebních materiálů v různě hmotnostním balení většinou v tekutém či polotekutém stavu (při manipulaci s ní se nepráší) vhodném pro okamžité přímé použití.[1] Po částečném zaschnutí a zatuhnutí takto vytvořené keraštukové omítky se její povrch ještě vyrovnává zednickým hladítkem s měkkým porézním povrchem.[1] Omítka má po definitivním zaschnutí bílou až šedobílou barvu, je vhodná jako podklad pro následující malířské nátěry, ale není vhodná jako součást sanačních systémů.[1]
- Nástroje na ruční aplikaci (a opracování) keraštuku
-
Zednická stěrka (špachtle) -
Ocelové zednické hladítko -
Zednická lžíce a zednické hladítko -
Zednické hladítko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jádrová omítka může mít tloušťku i několika centimetrů a slouží především pro dokonalé vyrovnání povrchu stěny před následným štukováním.
