Kardiomyopatie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kardiomyopatie jsou skupina onemocnění srdečního svalu (myokardu), které vedou k poruše funkce srdce. Jedná se o značně nesourodou skupinu nemocí, které se od sebe liší příčinou, projevy i léčbou. Společnými rysy jsou porucha čerpací funkce srdce a (v různé míře) výskyt srdečních arytmií, které mohou vést až k náhlému úmrtí.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Podle tvarových a funkčních změn na srdci a klinických projevů se rozeznávají: [1]

  • dilatační kardiomyopatie - dochází k rozšíření (dilataci) srdečních oddílů, zejména levé komory, ve spojení s poruchou čerpací funkce - komora se méně stahuje a vypudí do oběhu méně krve. Je nejčastější ze všech typů kardiomyopatií.
  • hypertrofická kardiomyopatie - dochází ke zbytnění (hypertrofii) stěn srdce, porušeno je zejména plnění málo poddajné levé komory, vypuzovací funkce většinou postižena není. [2] V části případů v důsledku extrémního zbytnění svaloviny ve výtokové části levé komory může být tato překážkou toku krve (mluví se o hypertrofické obstrukční kardiomyopatii).
  • restriktivní kardiomyopatie - je u ní omezena poddajnost srdečních stěn většinou v důsledku ukládání abnormálních bílkovin mezi svalové snopce, přičemž nedochází k významnějšímu ztluštění stěn. Porušeno je plnění srdce krví i vypuzovací funkce.
  • arytmogenní dysplázie pravé komory - zvláštní typ, při kterém je svalovina především pravé komory nahrazovaná tukovou a vazivovou tkání. Projeví se především závažnými arytmiemi (často náhlým úmrtím), až později projevy srdečního selhání [3]
  • ostatní neklasifikovatelné typy


Podle příčiny se skupina dělí na

  • primární kardiomyopatie - u části z nich jde o dědičné onemocnění či proběhlou infekci, u části není příčina přesně známa
  • sekundární kardiomyopatie - jsou důsledkem jiného onemocnění srdce - například prodělané myokarditidy (zánětu srdečního svalu), pokročilé chlopenní vady, neléčené hypertenze, přechodně se vyskytuje po déle trvající rychlé činnosti srdce (tachykardii), také ve spojitosti s nadměrnou konzumací alkoholu, některých poruchách imunity a při řadě dalších stavů.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Závisí na typu onemocnění a jeho příčině. Základem je léčba srdečního selhání a závažných arytmií. Krom podávání léků se uplatňují také další přístupy: v prevenci závažné arytmie může být nemocnému zaveden implantabiliní kardioverter-defibrilátor (ICD), pro pokročilé srdeční selhání použita resynchronizační léčba (biventrikulární kardiostimulace) či transplantace srdce. U hypertrofické obstrukční kardiomyopatie se také uplatňují některé metody odstraňování přebytečné svaloviny k uvolnění výtokového traktu levé komory (perkutánní transluminální septální ablace či alkoholová septální ablace) [4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Kardiomyopatie
  2. Archivovaná kopie. www.kardiomyopatie.cz [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-16. 
  3. Archivovaná kopie. www.ikem-kardiologie.cz [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-03. 
  4. http://nemoci.vitalion.cz/hypertroficka-kardiomyopatie/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.