Kaluž

Kaluž, také louže je označení pro malé množství stojaté vody nahromaděné na zemi. Kaluž se obyčejně tvoří po dešti, při umělému zavlažování, při tání sněhu… Může se vytvořit buď soustředěním vody do prohlubně v povrchu, nebo povrchovým napětím na rovném povrchu.

Z hlediska ekologie jsou kaluže velmi malá, drobná vodní tělesa o velikostech od několika málo decimetrů čtverečních až přibližně po deset metrů čtverečních. Na rozdíl od větších vodních ploch je pro ně typické časté a výrazné kolísání hladiny. Bez pravidelné nebo alespoň občasné obnovy velmi rychle přirozeně zanikají. Mají rozmanité tvary a vznikají na různých místech v krajině zejména činností člověka, vývraty, aktivitou zvěře aj. Jen velmi výjimečně vznikají cíleně za nějakým účelem, téměř vždy vznikají nechtěně v souvislosti s nějakou aktivitou nebo činností.

Kaluže ve výtlucích na silnici

Koupající se ptáci

Loužičky držené pohromadě povrchovým napětím

Kaluž kontaminovaná benzínem

Pijící vrána šedá

V přírodě poskytují kaluže vodu k pití malým volně žijícím živočichům, jako jsou ptáci a hmyz. Ptáci se v kalužích běžně koupají. Někteří motýli pitím vody z kaluží získávají živiny, které jsou ve vodě rozpuštěné. Divoká zvěř využívá kaluže jako zdroj pitné vody a větší kaluže k ochlazení. Ve vodách déle či dlouho zavodněných kaluží žije mnoho menších forem života, jako jsou larvy žab (pulci), larvy komárů či některé druhy dospělých ploštic.

Řada kaluží a menších tůní vzniká pojezdem vojenské a off-roadové techniky v bývalých (např. Milovice – Mladá) i současných vojenských tankodromech.

Pro obojživelníky bývají obecně vhodnější kaluže, které drží vodu alespoň po dobu tří měsíců v roce (duben–červen). Pro jiné živočichy jsou však významné i kaluže, které bývají naplněné vodou kratší dobu. Příkladem jsou druhy v ČR kriticky ohrožené – listonoh jarní, listonoh letní, žábronožka sněžní a žábronožka letní.

Kaluže v kolejích vyjetých traktory a těžkými auty na nezpevněné lesní cestě či v louce využívají s oblibou k rozmnožování kuňka žlutobřichá a čolek karpatský. Mělké prohřáté kaluže jsou pro kuňku obecnou na jaře první biotopem, do kterého se přesouvá ze zimoviště a využívá je k jakémusi nastartování před obdobím páření.

Louže přitahují zájem malých dětí, které v nich rády brouzdají a skáčí do nich.

Louže v přeneseném smyslu

• Octnout se v louži = ocitnout se v nepříjemné situaci, v nesnázích.
• Dostat se z bláta do louže = dostat se ze špatné situace do jiné špatné situace; nepolepšit si, být ve stejně obtížné, nepříjemné situaci jako předtím.
• Vytáhnout někoho z louže = pomoci někomu z nepříjemné situace, z nesnází.
• Odjet za vel(i)kou louži = odjet za oceán, za Atlantik, do Ameriky, do Kanady.
• Naše kráva se napila z vaší louže – vyjadřuje velmi vzdálené příbuzenství.

Galerie

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Odkazy

Související články

• Mladá (národní přírodní památka)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kaluž na Wikimedia Commons
• Téma Louže ve Wikicitátech
• Vodní biotopy: III. Kaluže - drobné vodní plochy

Autoritní data	LCCN: sh2017004870 NLI: 987012440950505171