Jurkat buněčná linie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jurkat buněčná linie představuje imortalizované lidské T lymfocyty se zachovalou schopností interleukinu 2. Tyto buňky se používají při studiu T lymfocytární signalizace, exprese chemokinových receptorů využívaných viry pro vstup do buněk (například HIV), nebo třeba leukémie. Také se na nich testuje citlivost nádorových buněk k léčivům a ozařování. [1]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Buněčná linie Jurkat (původně nazývaná JM) byla založena v polovině 70. let. Separovala se z periferní krve chlapce trpícího leukémií. [2][3]Postupem času vznikly cílenými mutacemi pro posílení, útlum, či úplné vypnutí určitých genů různé subtypy této linie. Jednotlivé varianty jsou uloženy v bankách buněčných kultur. [4]

Subtypy[editovat | editovat zdroj]

Příklady buněčných podtypů odvozených od původní Jurkat buněčné linie:

  • JCaM1.6: Linie s inaktivní kinázou Lck.
  • J.RT3-T3.5: Linie neexprimující beta řetězec TCR. (ABsence funkčního TCR ovlivňuje buňky několika způsoby: neexprimují totiž ani povrchový CD3 receptor, ani neprodukují receptorový alfa/beta heterodimer. Právě protože mají dysfunkční TCR komplex jsou vhodné pro studium transfekcí a technologií genového přenosu.
  • I 9.2 a I 2.1: Linie s defektní doménou FADD.
  • l 19.2: Linie s defektním enzymem kaspáza-8.
  • D 1.1: Linie neexprimující molekulu CD4, koreceptor aktivační dráhy pomocných T lymfocytů.
  • J.gamma1: Linie neexprimující fosfolipázu PLC-γ1 důležitou pro buněčný metabolismus vápníku a tedy i transkripci.
  • J-Lat: Linie obsahující transkripčně latentní proviry HIV značené GFP.

Kontaminace[editovat | editovat zdroj]

Buňky Jurkat J6 je náchylná k produkci xenotropního viru myší leukémie (X-MLV). Tento virus nemůže infikovat lidi, ale může ovlivňovat výsledky prováděných experimentů. Mění vlastnosti infikovaných buněk i dalších virů, které do nich pronikají. Například může změnit virulenci a tropismus dalších virů tím, že některé z genů myšího leukemického viru proniknou a začlení se do genomu daného viru (horizontální přenos genetické informace). [5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jurkat cells na anglické Wikipedii.

  1. ABRAHAM, Robert T.; WEISS, Arthur. Jurkat T cells and development of the T-cell receptor signalling paradigm. Nature Reviews Immunology. 2004-04, roč. 4, čís. 4, s. 301–308. Dostupné online [cit. 2022-08-05]. ISSN 1474-1733. DOI 10.1038/nri1330. (anglicky) 
  2. SCHWENK, Hans-Ulrich; SCHNEIDER, Ulrich. Cell cycle dependency of a T-cell marker on lymphoblasts. Blut Zeitschrift für die Gesamte Blutforschung. 1975-11, roč. 31, čís. 5, s. 299–306. Dostupné online [cit. 2022-08-05]. ISSN 0006-5242. DOI 10.1007/BF01634146. (anglicky) 
  3. SCHNEIDER, Ulrich; SCHWENK, Hans-Ulrich; BORNKAMM, Georg. Characterization of EBV-genome negative “null” and “T” cell lines derived from children with acute lymphoblastic leukemia and leukemic transformed non-Hodgkin lymphoma. International Journal of Cancer. 1977-05-15, roč. 19, čís. 5, s. 621–626. Dostupné online [cit. 2022-08-05]. DOI 10.1002/ijc.2910190505. (anglicky) 
  4. American Type Culture Collection (ATCC)
  5. TAKEUCHI, Yasuhiro; MCCLURE, Myra O.; PIZZATO, Massimo. Identification of Gammaretroviruses Constitutively Released from Cell Lines Used for Human Immunodeficiency Virus Research. Journal of Virology. 2008-12-15, roč. 82, čís. 24, s. 12585–12588. Dostupné online [cit. 2022-08-05]. ISSN 0022-538X. DOI 10.1128/JVI.01726-08. PMID 18842727. (anglicky)