Julie Laurbergová
Julie Laurbergová | |
---|---|
Narození | 7. září 1856 Grenaa |
Úmrtí | 29. června 1925 (ve věku 68 let) Ordrup |
Místo pohřbení | Pomocný hřbitov |
Povolání | fotografka a obchodnice |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Julie Rasmine Marie Laurbergová (nepřechýleně Julie Laurberg; 7. září 1856 Grenaa – 29. června 1925 Ordrup) byla raná dánská fotografka, která spolu s Franziskou Gadovou provozovala úspěšnou fotografickou firmu v centru Kodaně.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Laurbergová se narodila v obci Grenå a před pokračováním ve studiích v Paříži a Itálii se vyučila u malíře a fotografa Leopolda Hartmanna.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1895 si otevřela vlastní studio v nové budově Magasin du Nord v centru Kodaně, kde pracovala se svou bývalou žačkou Franziskou Gadovou.[1] Od roku 1907, kdy se Gadová stala oficiálním partnerem v jejím podnikání, se studio stalo široce uznávaným a přitahovalo bohaté osobnosti, aby si nechaly pořídit své portréty. Při sčítání v roce 1906 žili Laurbergová a Gadová společně na adrese Gothersgade 152 ve druhém patře.[2] Totéž platilo v roce 1911, kdy byla Gadová uvedena jako příbuzná rodiny Laurbergů,[3] a v roce 1921.[4] Laurbergová nabídla Gadové v roce 1907, aby se stala jejím společníkem.[1] Firma Julie Laurberg & Gad si získala dobrou pověst a v roce 1910 společnost dosáhla statutu královského dvorního fotografa.[5][1][6] Jedním z jejích nejpozoruhodnějších portrétů je portrét operní pěvkyně Margrethy Lendropové, který byl široce publikován jako rytina na pohlednici.
Oceněny byly i autorčiny architektonické fotografie, zejména fotografie budovy radnice. V letech 1908–1910 také pořídila fotografie paláce Kristiána IX. v Amalienborgu, z nichž mnohé se dochovaly jako velké tisky.[7]
V roce 1915 Laurbergová a Gadová režírovaly dokument Ústava z roku 1915.[8]
Julie Laurbergová zemřela 29. června 1925 a je pohřbena na hřbitově Assistens.
Práva žen
[editovat | editovat zdroj]Laurbergová také aktivně zastávala práva žen. Byla členkou Dánské ženské společnosti (Dansk Kvindesamfund) a v roce 1920 byla zakládající členkou Asociace ženských obydlí (Kvindernes Boligselskab). Podporovala také zapojení žen do oboru fotografie, který se v té době stal oblíbenou ženskou profesí. V jejím velkém fotografickém podniku pracovaly téměř na všech pozicích ženy.[7]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Podnikatel Theodor Wessel, zakladatel Th. Wessel & Vett a Magasin du Nord
-
Emil Vett, zakladatel Th. Wessel & Vett a Magasin du Nord
-
Anna Levin
-
Anna Sophie von der Hude 1858-1934
-
Brita Barnekow, 1900
-
Carl Adolph Schroll
-
Paul Gauguin and Mette Sophie Gad, 1885
-
Hack Kampmann
-
Kristian Kaalund
-
Marie Luplau
-
Peder Skau
-
Vilhelm Ahlmann
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julie Laurberg na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Flemming Berendt. 'Atelier & mørkekammer'. 6. del. Fotograferne Julie Laurberg & Franziska Gad - et album [online]. Dansk Fotohistorisk Selskab, december 2001. Dostupné online.
- ↑ Danmarks Statistik. Folketælling 1906 (Gothersgade, København) [online]. Statens Arkiver, 1906. Dostupné online.
- ↑ Danmarks Statistik. Folketælling 1911 (Gothersgade, København) [online]. Statens Arkiver, 1911. Dostupné online.
- ↑ Danmarks Statistik. Folketælling 1921 (Gothersgade, København) [online]. Statens Arkiver, 1921. Dostupné online.
- ↑ "Julie Laurberg", Den Store Danske. (dánsky) cit. 5. března 2013.
- ↑ Tove Thage. Julie Laurberg (1856 - 1925) [online]. 2003. Dostupné online.
- ↑ a b Tove Thage, "Julie Laurberg (1856 - 1925)", Dansk kvindebiografisk leksikon. (dánsky) cit. 5. března 2013.
- ↑ Grundloven 1915 [online]. Det Danske Filminstitut [cit. 2021-12-17]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julie Laurbergová na Wikimedia Commons
- Julie Laurberg, 1856-1925, ateliér v Kbh. 1895-1925, od 1907 m. Franzisca Gadová