Julie Laurbergová
| Julie Laurbergová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. září 1856 Grenaa |
| Úmrtí | 29. června 1925 (ve věku 68 let) Ordrup |
| Místo pohřbení | Pomocný hřbitov |
| Povolání | fotografka a obchodnice |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Julie Rasmine Marie Laurbergová (nepřechýleně Julie Laurberg; 7. září 1856 – 29. června 1925) byla raná dánská fotografka, která spolu s Franziskou Gadovou provozovala úspěšnou fotografickou firmu v centru Kodaně.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Laurbergová se narodila v obci Grenå a před pokračováním ve studiích v Paříži a Itálii se vyučila u malíře a fotografa Leopolda Hartmanna.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
V roce 1895 si otevřela vlastní studio v nové budově Magasin du Nord v centru Kodaně, kde pracovala se svou bývalou žačkou Franziskou Gadovou.[1] Od roku 1907, kdy se Gadová stala oficiálním partnerem v jejím podnikání, se studio stalo široce uznávaným a přitahovalo bohaté osobnosti, aby si nechaly pořídit své portréty. Při sčítání v roce 1906 žili Laurbergová a Gadová společně na adrese Gothersgade 152 ve druhém patře.[2] Totéž platilo v roce 1911, kdy byla Gadová uvedena jako příbuzná rodiny Laurbergů,[3] a v roce 1921.[4] Laurbergová nabídla Gadové v roce 1907, aby se stala jejím společníkem.[1] Firma Julie Laurberg & Gad si získala dobrou pověst a v roce 1910 společnost dosáhla statutu královského dvorního fotografa.[5][1][6] Jedním z jejích nejpozoruhodnějších portrétů je portrét operní pěvkyně Margrethy Lendropové, který byl široce publikován jako rytina na pohlednici.
Oceněny byly i autorčiny architektonické fotografie, zejména fotografie budovy radnice. V letech 1908 až 1910 také pořídila fotografie paláce Kristiána IX. v Amalienborgu, z nichž mnohé se dochovaly jako velké tisky.[7]
V roce 1915 Laurbergová a Gadová režírovaly dokument Ústava z roku 1915.[8]
Julie Laurbergová zemřela 29. června 1925 a je pohřbena na hřbitově Assistens.
Práva žen[editovat | editovat zdroj]
Laurbergová byl také aktivní v právech žen. Byla členkou Dánské ženské společnosti ( Dansk Kvindesamfund ) a v roce 1920 zakládající členkou Asociace ženských obydlí ( Kvindernes Boligselskab). Podporovala také roli žen ve fotografii, která se v té době stala oblíbenou profesí žen. V jejím velkém fotografickém podniku pracovaly téměř na všech pozicích ženy.[7]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Podnikatel Theodor Wessel, zakladatel Th. Wessel & Vett a Magasin du Nord -
Emil Vett, zakladatel Th. Wessel & Vett a Magasin du Nord -
Anna Levin -
Anna Sophie von der Hude 1858-1934 -
Brita Barnekow, 1900 -
Carl Adolph Schroll -
Paul Gauguin and Mette Sophie Gad, 1885 -
Hack Kampmann -
Kristian Kaalund -
Marie Luplau -
Peder Skau -
Vilhelm Ahlmann
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julie Laurberg na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Flemming Berendt. 'Atelier & mørkekammer'. 6. del. Fotograferne Julie Laurberg & Franziska Gad - et album [online]. Dansk Fotohistorisk Selskab, december 2001. Dostupné online.
- ↑ Danmarks Statistik. Folketælling 1906 (Gothersgade, København) [online]. Statens Arkiver, 1906. Dostupné online.
- ↑ Danmarks Statistik. Folketælling 1911 (Gothersgade, København) [online]. Statens Arkiver, 1911. Dostupné online.
- ↑ Danmarks Statistik. Folketælling 1921 (Gothersgade, København) [online]. Statens Arkiver, 1921. Dostupné online.
- ↑ "Julie Laurberg", Den Store Danske. (dánsky) cit. 5. března 2013.
- ↑ Tove Thage. Julie Laurberg (1856 - 1925) [online]. 2003. Dostupné online.
- ↑ a b Tove Thage, "Julie Laurberg (1856 - 1925)", Dansk kvindebiografisk leksikon. (dánsky) cit. 5. března 2013.
- ↑ Grundloven 1915 [online]. Det Danske Filminstitut [cit. 2021-12-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julie Laurbergová na Wikimedia Commons - Julie Laurberg, 1856-1925, ateliér v Kbh. 1895-1925, od 1907 m. Franzisca Gadová
