Joseph Keiley

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Joseph Turner Keiley na snímku Gertrudy Käsebierové, 1900
Joseph Keiley: Lenora, Camera Work č. 17, 1907, inspirace hrdinkou básně Havran Edgara Allana Poa

Joseph Turner Keiley (26. července 1869 - 21. ledna 1914) byl americký fotograf, spisovatel a výtvarný kritik. Byl blízkým spolupracovníkem fotografa Alfreda Stieglitze a byl jedním ze zakládajících členů spolku Fotosecese. Během svého života vystavoval své fotografie na více než dvou desítkách mezinárodních výstav a dosáhl mezinárodního uznání jak ve výtvarné fotografii, tak v literatuře.

Život[editovat | editovat zdroj]

Keiley se narodil v Marylandu jako nejstarší ze sedmi dětí narozených Johnu D. a Ellen Keileyvým. Rodina se brzy po jeho narození odstěhovala do Brooklynu v New Yorku, kde vyrůstal. O jeho dětství je toho známo velmi málo.

Do školy chodil v New Yorku, stal se advokátem a založil na Manhattanu právnickou firmu Keiley & Haviland. Začal fotografovat uprostřed 90. let 19. století a v New Yorku se setkával s kolegy například Gertrudou Käsebierovou, která se v té době zabývala fotografováním indiánů, kteří vystupovali v show Buffalo Billa Wild West. Keiley fotografoval podobné téma, v roce 1898 bylo devět jeho printů vystaveno na Philadelphském fotografickém salonu (Philadelphia Photographic Salon).[1]

Jeden ze zasedajících v porotě Salonu byl Alfred Stieglitz, který později napsal pozitivní recenzi Keileyho díla.[2]

Vzhledem k úspěchu ve Philadelphii se příští rok Keiley stal čtvrtým Američanem zvoleným do spolku Linked Ring, který byl ve své době nejvíce prominentní fotografickou společností ve světě propagující piktorialismus.

V roce 1900 nastoupil do newyorského Camera Clubu a měl samostatnou výstavu v klubové galerii. V té době Stieglitz působil jako viceprezident klubu a redaktor klubového časopisu Camera Notes a Keiley se brzy stal jeho nejbližším spojencem. Stieglitz jej požádal, zda by se nestal redaktorem časopisu, a během několika příštích let Keiley byl jedním z jeho nejplodnějších spisovatelů, přispíval články o estetice, recenzemi výstav a technickými články. Několik vlastních fotografií také v časopise publikoval.

Během spolupráce se Stieglitzem začali experimentovat s novými technikami glycerinové vývojky platinotisků a spolu napsali na toto téma článek, který byl později zveřejněn v magazínu Camera Notes.

V roce 1902 Stieglitz přibral Keileyho za jednoho ze zakládajících členů spolku Fotosecese a jeho patnáct grafických listů (o jeden více než měl Edward Steichen) bylo vystaveno na zahajovací výstavě Fotosecese v klubu National Arts.[3]

Když v roce 1903 Stieglitz zakládal Camera Work požádal Keileyho aby pracoval jako redaktor a dalších jedenáct let byl Stieglitzova druhá ruka v organizování nejmenších detailů při vydávání časopisu. Přispěl desítkami esejí, recenzí a technických článků, doporučoval Stieglitzovi nadějné fotografy z Evropy.[1]

Keiley publikoval sedm gravur (hlubotisků) v Camera Work, jednu v roce 1903 a šest v roce 1907.

V pozdější části života cestoval po Evropě a Mexiku.[4]

Keiley zemřel v roce 1914 na ledvinový kolaps. Stieglitz napsal dlouhou chvalořeč na svého přítele v Camera Work a Keileyho jméno se objevovalo v tiráži časopisu až do konce publikování roku 1917.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Weston Naef(1978). The Collection of Alfred Stieglitz: Fifty Pioneers of Modern Photography.NY: Metropolitan Museum of Art, 394–395. 
  2. Christian A. Peterson(1993). Alfred Stieglitz’s Camera Notes.NY: Norton, 45–46,169. 
  3. William Innes Homer(2002). Stieglitz and the Photo-Secession 1902.NY:Viking Studio, 41. 
  4. Lowe, Sue Davidson(1983). Stieglitz: A Memoir/Biography.NY: Farrar Strauss Giroux, 120. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu