Jiří Zeman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Jiří Zeman (rozcestník).
Jiří Zeman
Narození 20. února 1949 (72 let)
Teplice
Pseudonym Alistair MacLean
Povolání spisovatel a výtvarník
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Zeman, celým jménem Jiří Antonín Michael Zeman (* 20. února 1949, Teplice) je český spisovatel (píšící též pod pseudonymem Alistair MacLean). Jeho otec R. V. Zeman byl herec, tenorista a režisér, matka Anna Magdalena Gravčaková-Zemanová byla malířka. Žije střídavě v Praze, Vídni, Římě, Berlíně a Paříži. Původně výtvarník, od roku 1989 se živí pouze jako spisovatel a dramatik. Je příbuzný se spisovateli Ivanem Olbrachtem (Kamil Zeman), Antalem Staškem (Antonín Zeman) a Adolfem Zemanem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Do poloviny devadesátých let měl galerii ve Vídni a v Praze. Zároveň se živil příležitostnými pracemi. Poté se profesionálně věnoval literatuře.

Má čtyři děti: Barboru Harsovou Kovandovou, Daniela Srbu, Kateřinu Michajlovovou a Valentinu Zemanovou Tesařovou.

Expedice Přežití (Survival)[editovat | editovat zdroj]

Každoročně spolupořádá expedice Přežití – Survival. Na těch se živí jen tím, co si nasbírá a uloví s minimem vybavení. Propagoval je v časopise Mladý svět od konce 80. let 20. století. V letech 1996–1999 redigoval v nakladatelství Ivo Železný v časopisu RODOKAPS seriál „Dokážeš Přežít?“ Jeho články o přežití si lze rovněž přečíst v časopisech Koktejl (č. 2/2003 či č. 6/2004) nebo 21. století. O Přežití měl další pořady v rozhlase a televizi. Pro uměleckou agenturu SKKS vytvořil třídílný komponovaný pořad „SOS Robinzon“.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Začínal jako básník. První verše a povídky mu vyšly v časopise Předvoj. Dobrodružné povídky mu tiskl časopis Tramp a četly se v relaci Pionýrská jitřenka Československého rozhlasu. Napsal přes čtyřicet knih a dvacet divadelních her pro dospělé, mládež a děti, z nichž většina měla premiéru a hraje se v zahraničí.

Věnuje se i turistické literatuře. Pro nakladatelství Akcent napsal tituly Praha a okolí, Krkonoše, Křivoklátsko, Český kras, Brdy, Lužické hory, České Středohoří, Polabí a Orlické hory. Pro totéž nakladatelství napsal vodácký průvodce po Berounce a jejich přítocích.

Knihy Hoj ty štědrý večere a Hody hody doprovody popisují, jak se slavily vánoční a velikonoční svátky ve Staré Praze. Praha – největší ostrov nevykopaných pokladů poukazuje na poklady, které byly v Praze ukryty nebo zakopány v době hrozícího nebezpečí. Všechny vyšly v nakladatelství Akcent.

Romány Melantrichová 13. – Go west (Otakar II-Michal Zítko 2000) a Melantrichová 13. – Výlet na Křivoklát (Chundela 2002) jsou označovány za kultivované porno. Novela o ztracené lásce a rozbitém manželství Srdce je poloviční prorok je autobiografická. Historický román o posledních dnech francouzského básníka Françoise Villona Nikdo nemůže plavat v sudu vyšel jako součást knihy Kavalíři lásky, meče, slova a noci (Michal Zítko 2002). Dvě knihy o předtuchách slavných a šest dílů brožovaných publikací Věřte Nevěřte vyšly v nakladatelství (2002).

Spolupracoval s časopisy Fantastická Fakta, Vědma, Magazín Fantastických Fakt apod., do kterých napsal řadu reportáží s lidmi, kteří se setkali s nějakými paranormálními jevy, nebo článků vztahujícím se k těmto tématům. Šéfredaktorem všech těchto časopisů byl Ing. Vladimír Mátl. Zároveň v těchto časopisech vycházely jeho seriály, jako byly třeba Tajemství Edwarda Kelleyho, nebo Upíři v Čelakovicích apod.

Napsal detektivky Vepřové na útěku, Kdo vyhraje, zdědí mrtvou bábu a Pršet začíná po kapkách Napsal také pohádkovou knihu Jak se Hásek s Krakonošem pohádali.

Když začal psát pro nakladatelství Ivo Železný dobrodružné romány, zvolil pseudonym Alistair MacLean, pod kterým vydal patnáct románů pro RODOKAPS, například Nikdy se nikomu neomlouvej (č. 189/1997), Nech se zabít u Shilohu (č. 219/1997), Chřestýš je trpělivý had (č. 232/1998), Jaguár rád maso syrové (č. 279/1999), Cesty slavných vedou k hrobům (č. 295/1999), Zastřelili anděla (č. 306/1999), Muž, který se bál tygra a Podzdravuj v pekle Hočimina (č. 322/1999).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]