Jan Severa
| Jan Severa | |
|---|---|
.jpg) Jan Severa (2021) | |
| Narození | 14. listopadu 1937 Praha  Československo |
| Úmrtí | 7. března 2022 (ve věku 84 let) Praha Česko |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze (1958–1964) |
| Povolání | restaurátor, grafik, malíř, fotograf |
| Choť | Jaroslava Severová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Severa (14. listopadu 1937 Praha – 7. března 2022 Praha) byl český restaurátor, grafik, malíř a fotograf.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Jaroslav Severa absolvoval Střední průmyslovou školu bytové kultury[1] a v letech 1958-1964 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Vlastimila Rady a prof. Vojtěcha Tittelbacha. Od roku 1966 do roku 1970 se pravidelně účastnil výstav mladých výtvarníků, organizovaných SČSVU.[2] K jeho vrstevníkům patřili např. Rudolf Němec, Zbyšek Sion, Jiří Načeradský nebo Jiří Sopko. Samostatně vystavoval poprvé roku 1967 v Norsku. V době normalizace ztratil možnost vystavovat a pracoval jako restaurátor nástěnných maleb. V 70. letech realizoval některé své návrhy v architektuře.[3]
Roku 1984 vystudoval postgraduálně restaurování u prof. Jiřího Toroně.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
V době, kdy Jaroslav Severa končil svá studia, se po vlně strukturální abstrakce prosazovala nová figurace. V polovině 60. let byli studenti díky svobodnější atmosféře a obnoveným stykům se zahraničím lépe obeznámeni s moderními výtvarnými tendencemi v západních zemích a řadu z nich ovlivnili umělci jako byl Francis Bacon.[4]
Severu od počátku zajímala lidská figura jako subjekt existenciálních situací. Od počátku 70. let se věnoval převážně kresbě a v průběhu 80. let se vrátil až v 80. letech.[5] Jeho obrazy malované robustními gesty a výraznými barvami zachycují figuru v pohybu a v prostoru, který není nijak definován. V souznění s tehdejší tvorbou jeho generačních vrstevníků jsou v nich přítomny rysy ironie a grotesknosti.[4]
Tvorba z let po přelomu tisíciletí se vyznačuje výraznou barevností a uvolněným malířským rukopisem. Jeho dlouholetá zkušenost s restaurováním se odráží ve specifickém koloritu i v proměnlivosti iluzivních architektur, do nichž jsou figury zasazeny. Klíčem k dynamickým proměnám jeho figur může být název obrazu Hermes Trismegistos (2017-2019), poukazující k větě hermetického mytického učence zaznamenané na tzv. Smaragdové desce: „To, co jest nahoře, jest také to, co jest dole“?[4]
Restaurátorské práce[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Český Krumlov
- Zámek Troja, Praha
- Cisterciácký klášter Osek
- Bazilika sv. Markéty, Břevnovský klášter
- kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře
- Zámek Nové Město nad Metují
- Zámek Litomyšl
- kostel Zvěstování Panny Marie v Šumperku
Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]
- Národní galerie v Praze
- Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
- Galerie Klatovy / Klenová
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
Autorské[editovat | editovat zdroj]
- 1967 Reekumgalerij, Apeldooprn, Norsko (s J. Severovou a D. Puchnarovou)
- 1968 Galerie Zelle, Reutlingen, Německo (s J. Severovou)
- 2020 Galerie Navrátil, Praha
- 2021 Jan Severa: Obrazy, Galerie Synagoga, Hranice[6]
- 2022 Jan Severa, Karel Pauzer: Desmotropie, Galerie Nová síň, Praha
Kolektivní (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- 1966/ Výstava mladých / Exposition des jeunes, Dům pánů z Kunštátu, Brno (k příležitosti IX. Mezinárodního kongresu výtvarných kritiků AICA)
- 1967 Výstava mladých ´67, Výstavní síň Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), Praha
- 1968 Výstava mladých ´68, Výstavní síň Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), Praha
- 1969 Výstava mladých ´69, Výstavní síň Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), Praha
- 1969 2. pražský salón obrazů, soch a grafik, Dům U Hybernů, Praha
- 1970 Výstava mladých ´70, Mánes, Praha
- 1988 Salón pražských výtvarných umělců '88, Park kultury, Praha
- 1989 Restaurátorské umění 1948-1988, Mánes, Praha
- 1993/1994 Nová figurace, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Východočeská galerie, Pardubice, Moravská galerie v Brně, Dům umění, Opava, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
- 1999/2000 Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968, Praha, Galerie výtvarného umění, Cheb
- 2008/2009 Autoportrét v českém umění 20. a 21. století / Self-portrait in the Czech Art of the 20th a 21st century, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie moderního umění, Hradec Králové
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Neumann I, 2021, s. 1
- ↑ Alena Potůčková, Ivan Neumann (eds.), 1999, s. 104-107
- ↑ Jan Severa vystavuje v Galerii Synagoga, 2021
- ↑ a b c Neumann I, 2021, s. 2
- ↑ Jan Severa, Karel Pauzer: Desmotropie, Prague.eu, 2022[nedostupný zdroj]
- ↑ Jan Severa: Obrazy, Galerie Synagoga, Hranice, ArtMap, 2021
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Autorský katalog
- Ivan Neumann: Jan Severa: Obrazy, Galerie Synagoga, MKZ Hranice 2021
Katalogy
- Eva Petrová, Radislav Matuštík, Výstava mladých / Exposition des Jeunes (Brno 1966), 1966
- Výstava mladých 67, Svaz československých výtvarných umělců 1967
- Výstava mladých ’68, Svaz československých výtvarných umělců 1968
- Čeněk Pražák, 2. pražský salón, 1969
- Výstava mladých ’69, Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV) 1969
- Výstava mladých 70, 1970
- Salón pražských výtvarných umělců ´88, Svaz českých výtvarných umělců 1988
Souborné publikace
- Jan Simota a kol., Restaurátorské umění (Podíl českých výtvarných umělců na péči o kulturní památky), Svaz českých výtvarných umělců 1989
- Eva Petrová, Nová figurace, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích 1993, ISBN 80-85090-16-3
- Alena Potůčková, Ivan Neumann (eds.), Umění zrychleného času (Česká výtvarná scéna 1958-1968), GVU Cheb 1999, ISBN 80-7056-068-1
- Vlastimil Tetiva, Autoportrét v českém umění 20. a 21. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2008, ISBN 978-80-86952-78-9
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Severa na Wikimedia Commons - Jan Severa v informačním systému abART
