Jan František Jablonský
| Jan František Jablonský | |
|---|---|
| Narození | 23. listopadu 1737 nebo 22. listopadu 1737 Rychnov nad Kněžnou |
| Úmrtí | 1774 (ve věku 36–37 let) |
| Povolání | malíř |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan František Jablonský (22. listopadu 1737, Rychnov nad Kněžnou – úmrtí neznámé) byl barokní malíř, zaměřený na církevní tematiku.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]O životě Jana Jablonského není mnoho informací. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, kde vyrůstal se svým bratrem Františkem Antonínem Jablonským, který se později stejně jako Jan stal malířem. Nejsou záznamy kde se Jan vyškolil v malbě, ale jeho styl byl pravděpodobně silně ovlivněn expresivním vídeňským malířstvím a benátským stylem.[1] I když není zaznamenáno kdy a kde zemřel, víme, že v šedesátých letech 18. století pracoval v Brně a spolupracoval s Josefem Sternem. V Brně se také roku 1767 oženil s Marií Annou Vočkovou a následně s ní měl tři dcery. V 60. a 70. letech také hodně cestoval kvůli zakázkám i do Slezska a teprve v pozdějších 70. letech 18. století se vrací zpátky do Brna, kde nejspíš krátce po roce 1774 zemřel.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
První záznam realizace maleb u kterého se předpokládá účast Jablonského je sedmidílný Cyklus ze života Josefa Kupertinského a dva drobnější obrazy k oltáři, které byly dělány na zakázku pro minority roku 1767. Později se Jan dostal k malbě cyklu Křížová cesta v Krnově díky předchozí spolupráci s Josefem Sternem. Jablonský dále pracoval na mnoha olejomalbách, jako například Oběť dcery Jephtovy na zámku Velké Heraltice nebo sv. Jan Nepomucký a sv. Barbora v poutním kostele Panny Marie Bolestné ve Sloupu. Kromě obrazů se Jan Jablonský dostal i k nástěnným freskovým malbám. Značně rozsáhlou freskovou výzdobu zhotovil na zámku Hošťálkovy, kde vyzdobil nejen části kaple, ale i chodby a stropy nad reprezentačním schodištěm.[2]
Výběr z děl
[editovat | editovat zdroj]- obrazy sv. Jan Nepomucký a sv. Barbora v poutním kostele Panny Marie Bolestné ve Sloupu (1766)
- sedmidílný obrazový cyklus ze života Josefa Kupertinského, pro brněnský konvent (1767)
- dva obrazy do bočních částí oltáře, Bl. Ondřej Cacciola a sv. Josef Kupertinský (1767)
- čtyři obrazy sv. Alžběta Durynská, sv. Jiří, Vztyčování sv. Kříže, Nalezení sv. Kříže v Bruntále (1768)
- čtyři obrazy Karel Veliký vyhání pohany a boří modly, sv. Hedvika, sv. Jan Nepomucký, Pieta pro kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově (1768)
- výzdoba zámku Hošťálkovy (60. léta 18. stol.)
- cyklus Křížová cesta v Krnově (70. léta 18. stol.)
- obraz Oběť dcery Jephtovy, zámek Velké Heraltice (70. léta 18. stol.)
- Klanění tří králů, sakristie augustiniánského kláštera v Brně (70. léta 18. stol.)
- sv. Valburga v poutním kostele Panny Marie Pomocné u Bruntálu (70. léta 18. stol.)
- fresky Žehnacího Boha Otce a andělů na stropě zámecké kaple v Polici u Jemnice
- Trojice obrazů sv. Anna vyučující Pannu Marii, sv. Alžběta Uherská rozdávající almužnu, sv. František z Pauly pro klášterní kostel sv. Leopolda (1771–1773)
- obraz Apoteóza sv. Václava pro řádový kostel milosrdných bratří na blümegenovském panství v Letovicích (70. léta 18. stol.)
- obraz Martýrium apoštola sv. Ondřeje v popickém kostele (1775)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Příprava vydání Anděla Horová, Ústav Dějin Umění. Praha: Academia ISBN 978-80-200-0536-6.
- ↑ a b BAŤKOVÁ, Eliška. Jan František Jablonský a výzdoba zámku Hošťálkovy. 2022 [cit. 2024-07-01]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Dostupné online.
