Jaderná elektrárna Tihange
| Jaderná elektrárna Tihange | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Belgie |
| Umístění | Tihange, Valonsko, Lutych |
| Stav | v provozu |
| Začátek výstavby | 1. června 1970 |
| Zprovoznění | 1. října 1975 |
| Vlastník | Engie Electrabel, EDF Luminus |
| Zhotovitel | ACL FACECOWEN FRAMACEC |
| Provozovatel | Engie Electrabel |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 1 × 1009 MW 1 × 1089 MW |
| Odstavené reaktory | 1 × 1055 MW |
| Typ reaktorů | Framatome M310 Westinghouse M312 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 3153 MW |
| Roční výroba | 17 169 GWh |
| Koeficient využití | 65,2 % (2014–2018) |
| Souřadnice | 50°31′58,01″ s. š., 5°16′32,02″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Tihange (francouzsky Centrale nucléaire de Tihange) je jaderná elektrárna v Belgii, která se nachází na pravém břehu řeky Mázy poblíž vesnice Tihange ve valonské provincii Lutych přibližně 25 km jihozápadně od Lutychu a 57 km západně jihozápadně od města Cáchy.
Historie a technické informace
[editovat | editovat zdroj]Elektrárna provozuje tři tlakovodní jaderné reaktory o celkovém hrubém výkonu 3153 MW. První s hrubým výkonem 1009 MW, jehož stavba začala v roce 1970 byl uveden do provozu v roce 1975, druhý s výkonem 1055 MW se začal stavět v roce 1976 a spuštěn byl v roce 1982, poslední třetí začal být budován v roce 1978 s rokem dokončení 1985.
Provozována je většinovým vlastníkem vertikálně integrované belgické energetické společnosti Electrabel. Společnost EDF Luminus má 50% podíl v nejstarším bloku a 10% podíl ve dvou nejnovějších blocích. Zaměstnává 1074 pracovníků a rozkládá se na ploše 75 hektarů (190 akrů). Závod představuje asi 15 % celkové belgické kapacity výroby elektřiny.[1] Jaderná energie obvykle poskytuje polovinu belgické elektřiny zde vyrobené a je v zemi nejlevnějším zdrojem energie.[2]
Od roku 2005 blok Tihange-1 ztrácí asi 2 litry radioaktivní vody denně. Tento problém dosud nebyl vyřešen.
V červnu 2012 byly na tlakové nádobě reaktoru Tihange 2 objeveny tisíce vodíkových vloček, které podle úřadu pro jaderný dozor „s největší pravděpodobností“ vznikly již při výrobě v roce 1979.
Informace o reaktorech
[editovat | editovat zdroj]| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Tihange-1[3] | Framatome M310 | 962 MW | 1009 MW | 1. 6. 1970 | 7. 3. 1975 | 1. 10. 1975 | |
| Tihange-2[4] | Framatome M310 | 1008 MW | 1055 MW | 1. 4. 1976 | 13. 10. 1982 | 1. 6. 1983 | 31. 1. 2023 |
| Tihange-3[5] | Westinghouse M312 | 1030 MW | 1089 MW | 1. 11. 1978 | 15. 6. 1985 | 1. 9. 1985 | |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Tihange nuclear power plant [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-26.
- ↑ Nuclear Power in Belgium [online]. London: World Nuclear Association, February 2017 [cit. 2017-04-17]. Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-09-07]. Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-09-07]. Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-09-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Tihange na Wikimedia Commons
