Jaderná elektrárna Ågesta
Souřadnice: 59°12′22″ s. š., 18°4′57″ v. d.
| Jaderná elektrárna Ågesta | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Švédsko |
| Umístění | Ågesta |
| Stav | Odstavena |
| Začátek výstavby | 1957 |
| Zprovoznění | 1. května 1964 |
| Uzavření | 2. června 1974 |
| Vlastník | Vattenfall |
| Jaderná elektrárna | |
| Typ reaktorů | PHWR |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 1 × 12 MW |
| Souřadnice | 59°12′22″ s. š., 18°4′57″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Ågesta byla jaderná elektrárna a jaderná teplárna jižně od Stockholmu ve Švédsku. Díky reaktoru I. generace[1] o výkonu 80 MWt plnila v období 1964 - 1974 jak energetickou, tak i teplárenskou funkci, kdy zásobovala předměstí Stockohlmu.[2][3] Jednalo se o první reaktor použitý pro společnou výrobu elektřiny a tepla.[1]
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Jaderná elektrárna Ågesta měla jeden tlakovodní reaktor (Agesta R3[1]) využívající přírodní uran[4] a chlazený těžkou vodou[4]. Štěpná reakce byla moderována taktéž těžkou vodou.[4]
Provozovatel: Vattenfall AB → Barsebäck Kraft AB
Dodavatel: Allmänna Svenska Elektriska Aktiebolaget (ASEA)
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon [MW] | Zahájení stavby | Uvedení do provozu | Připojení k síti | Provoz | Uzavření | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Tepelný | Instalovaný | Čistý | |||||||
| Ågesta[5] | tlakovodní reaktor (PHWR) | 80 | 12 | 10 | 1. prosince 1957 | 17. července 1963 | 1. března 1964 | 1. března 1964 | 2. června 1974 |
Incidenty[editovat | editovat zdroj]
- 1. března 1969 došlo z důvodu chybné manipulace s ventily při přepínání mezi dvěma pumpami k prasklině jednoho ventilu a velkému úniku chladicí vody. Proud vody způsobil zastavení turbíny. Z důvodu způsobeného zkratu na elektrickém vedení se zaplavení prostor neukázalo na konrolních panelech, přestože byl zaznamenán zkrat. Dále, díky odtokovému systému, se voda dostala i do řízení nouzového chladicího systému. Nehoda vyústila v zaplavení prostor, elektrické zkraty vybavení a odstavení reaktoru. K zprovoznění došlo až po vysušení a odstranění možnosti nových zkratů.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c PAVLÍČEK, Martin. OKRUHY JADERNÝCH ELEKTRÁREN [online]. Brno: Energetický ústav - Fakulta strojního inženýrství - Vysoké učení technické v Brně, 2020 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.
- ↑ INFO@SABRE.CZ, Sabre, www sabre cz, e-mail:. Zvládneme v České republice perspektivní malé jaderné reaktory? | Technický týdeník. www.technickytydenik.cz. Dostupné online [cit. 2021-05-07].
- ↑ VANĚK, Václav. Bez jádra to nepůjde [online]. ČEZ, 2008 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Základní typy jaderných reaktorů [online]. ČEZ [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.
- ↑ www.world-nuclear.org [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.
- ↑ 96:51 The Flooding Incident at the Ågesta Pressurized Heavy Water Nuclear Power Plant. Strålsäkerhetsmyndigheten [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Ågesta na Wikimedia Commons
