Jacob Gillig
| Jacob Gillig | |
|---|---|
| Narození | 1636 Utrecht  Spojené provincie nizozemské |
| Úmrtí | 24. července 1701 (ve věku 64–65 let) Utrecht Spojené provincie nizozemské |
| Povolání | malíř |
| Děti | Michiel Gillig |
| Ovlivněný | Willem Ormea |
| Vliv na | Evaristo Baschenis |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jacob Gillig (cca. 1636 Utrecht – 24. července 1701 Utrecht) byl nizozemský malíř známý svými rybími zátišími.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Byl synem majitele soukenictví a pozdějšího vězeňského dozorce Michaela Gilliga; Jacob se v mládí stal také obchodníkem. 22. ledna 1661 se oženil s Hester Willaertsovou († 1680), dcerou malíře Adama Willaertse, s kterou měl syna Michiela Gilliga. Jeho tchán zemřel v roce 1664 a přibližně v té době začal Jacob malovat svá první zátiší. Po smrti manželky se 23. května 1681 podruhé oženil, a to s vdovou Elisabeth Gloverovou. Podruhé ovdověl v roce 1691, a zdá se, že se v téže době dostal do finančních potíží, jelikož se nechal zaměstnat jako žalářník v utrechtské městské věznici. Zemřel v Utrechtu v červenci 1701.[1][2]
Jacob Gillig je považován za jednoho z nejlepších holandských malířů rybích zátiší sedmnáctého století,[3] a dle Abrahama Jacoba van der Aa byly jeho práce „tak nenapodobitelně krásné a realistické, že dodnes nebyly v tomto žánru vytvořeny lepší.“[4] Gillig maloval své stánky na rybím trhu (nedaleko kterého bydlel) i jiná zátiší v jemném stříbřitém tónu, a nejčastěji znázorňoval sladkovodní ryby, ale též mořské ryby a jiné podvodní živočichy spolu s rybářským náčiním. Mořské i jiné krajiny v pozadí jeho děl často malovali jiní umělci, jako například Isaac Willaerts nebo Abraham Mignon. Struktura jeho kompozic připomíná svou lehkostí spíše vlámské než holandské malíře.[1][5]
Gillig byl pravděpodobně žákem Willema Ormey a měl vliv na dílo Evarista Baschenise. Na rozdíl od ostatních utrechtských malířů oné doby nebyl členem Cechu svatého Lukáše.[2][1][3]
Dle Arnolda Houbrakena Gillig v pozdějších fázích života maloval i portréty, zřejmě jde ale o omyl a záměnu s jeho synem Michielem.[5] Jacob měl být tvrdohlavým člověkem a na počátku své kariéry byl prý poněkud domýšlivý a přehnaně vyzdvihoval vlastní umělecké kvality.[6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Rybí zátiší s rozřezanou štikou a jinými sladkovodními rybami (1678) -
Rybí zátiší s kočkou a měděnou mísou (1672) -
Rybí zátiší -
Zátiší se třemi rybami v koši a plátky rybího masa na stole (1682) -
Rybí zátiší s krajinou (1687)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c MOLHUYSEN, P. C.; KOSSMANN, K. H. Nieuw Nederlandsch Biografisch Woordenboek. Negende Deel. Leiden: A. W. Sijthoffs uitgevers-maatschappij, 1933. Dostupné online. S. 289. (nizozemsky)
- ↑ a b Jacob Gillig. RKD – Netherlands Institute for Art History [online]. Poslední změna 16. 5. 2023 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ART/WRITE - Abraham Mignon and Jacob Gillig. University of Arizona Museum of Art & Archive of Visual Arts [online]. [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AA, A. J. van der. Biographisch woordenboek der Nederlanden. Zeevende Deel. Haarlem: J. J. Van Brederode, 1862. Dostupné online. S. 187. (nizozemsky)
- ↑ a b WURZBACH, Alfred von. Niederländisches Künstlerlexikon: mit mehr als 3000 Monogrammen (Band 1). Wien und Leipzig: Verlag Halm und Goldmann, 1906. Dostupné online. S. 586. (německy)
- ↑ HOUBRAKEN, Arnold. De groote schouburgh der Nederlantsche konstschilders en schilderessen. Derde Deel. Amsterdam: [s.n.], 1721. Dostupné online. S. 61–62. (nizozemsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacob Gillig na Wikimedia Commons
