Ivan Křikava
| JUDr. Ivan Křikava | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. dubna 1903 Mladá Boleslav  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. prosince 1942 (ve věku 39 let) Berlín , věznice Plötzensee  Německá říše |
| Příčina úmrtí | stětí gilotinou |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | Obrana národa |
| Zaměstnavatelé | Ministerstvo zahraničních věcí České republiky (1934–1939) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (1939–1942) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ivan Křikava (14. dubna 1903 Mladá Boleslav[1] – 18. prosince 1942 Berlín, věznice Plötzensee) byl vicekonsul ČSR a komisař ministerstva sociální a zdravotní správy. Po tříletém mučení byl popraven v Berlíně.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Ivan Křikava byl vrchní ministerský komisař ministerstva sociální a zdravotní správy a bývalý úředník ministerstva zahraničních věcí.
Narodil se v rodině Vladimíra Křikavy, sládka v Mladé Boleslavi, a Ludmily Křikavové roz. Slavíkové v Křikavově vile Na Celně.[3]
Křikavův pivovar byl nejznámějším pivovarem v Mladé Boleslavi. Dědeček Ivana Křikavy, sládek Josef Křikava, koupil starý měšťanský pivovar v Mladé Boleslavi (zal. 1822) v roce 1897 a o rok později postavil nový závod nedaleko starého vodního pramenu zvaného Libušin na dnešním Rozvoji. Dobře prosperující podnik v součinnosti se spoluvlastníkem Antonínem Šemberou zřídil po Mladé Boleslavi řetězec hostinců, které z pivovaru pivo a jiné zboží odebíraly.[4][5][6]
Zatčen gestapem 9. dubna 1940. Dne 11.6.1942 odsouzen Lidovým soudním dvorem v Berlíně k trestu smrti za přípravu k velezradě (odbojová organizace Obrana národa)[5][7] a jako jeden ze 77 odsouzených mezi 15. květnem a 12. červnem 1942 za špionáž a velezradu, byl dne 18. prosince 1942 ve věznici Plötzensee u Berlína popraven spolu s Dr. Karlem Jarošem[8], Hugo Vávrou[9], Karlem Habanem, Dr. Oldřichem Hlaváčem, Jiřím Sedmíkem, Josefem Blažkem a Luisou Reichmannovou roz. Paffovou.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mladá Boleslav
- ↑ ŠTRUPLOVI, Vladimír a Jan. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Vets.cz [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ MĚSTECKÁ, Sylva. Boleslavan - Měsíčník statutárního města Mladá Boleslav: Zaniklé mladoboleslavské továrny [online]. Mladá Boleslav: Město Mladá Boleslav, Listopad 2014 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ HERČÍK, Karel. Z muzejního fotoarchivu - Křikavova vila [online]. Mladá Boleslav: Město Mladá Boleslav [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Pivovar Mladá Boleslav [online]. Společenství svěratelů PIVETY [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ HERČÍK, Karel. Zmizelé pivovary Mladé Boleslavi [online]. 14. 05. 2008 [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-03.
- ↑ Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 14. 05. 2008 [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-12.
- ↑ VACEK, Petr. Kenotaf Karel Jaroš [online]. Vets.cz [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ http://www.historiecssd.cz/v/vavra-hugo/
- ↑ seznam popravených [online]. United States Holocausst Memoria Museum (USHMM.org) [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
