Irská píšťala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Porovnání velikostí tin whistle (píšťalka) proti low whistle (píšťala)
Low whistle in D

Irská píšťala, i v češtině často nazývaná anglickým jménem low whistle, je variace na tradiční irskou píšťalku lišící se nižším laděním a větší velikostí. Nejčastěji je spojována s vystoupeními moderních irských hráčů a skupin jako jsou Riverdance či Davy Spillane a je stále více přijímána jako obohacení irské tradiční hudby. V obou typech hudby je irská píšťala často použita ke hře tzv. slow air melodií. Nicméně se stále častěji začíná pro svůj podmanivý zvuk používat i pro hraní irských jigů, reelů a hornpipů, přestože píšťalka umožňuje snadnější ornamentaci vzhledem k velikosti otvorů pro prsty.

Nejběžnější low whistle je v ladění „low D“, o oktávu níž než tradiční irská píšťalka laděná taktéž v D. Irská píšťalka je obecně označována za píšťalu jestliže její nejnižší tón je jednočárkové G nebo nižší.[1] Píšťaly laděné výš jsou označovány jako píšťalky. Píšťaly fungují na stejném principu a mají stejný prstoklad jako tradiční irské píšťalky a tedy patří do stejné skupiny dřevěných nástrojů.

Ačkoliv se barva tónu tohoto nástroje mírně liší u každého výrobce, irské píšťaly jsou, oproti píšťalkám, charakteristické svým více dýchavičným, flétně se podobajícím zvukem.


Historie irské píšťaly[editovat | editovat zdroj]

Anglickému flétnaři a jazzovému hráči Bernardu Overtonovi je připisována výroba první irské píšťaly v roce 1971,[2] kterou vyrobil pro Finbara Fureyho poté, co se Fureyho indická bambusová píšťala nešťastnou náhodou zničila během jeho turné. Protože ji nebylo možné opravit, Overton se pokusil vyrobit kovovou repliku a spolu s Fureym strávili celé léto v Overtonově dílně navrhováním, testováním a zdokonalováním. Prvních pár výsledných nástrojů bylo pojmenováno jako Furey/Overton flétna, ale když Overton odešel ze zaměstnání aby se mohl věnovat výrobě, rozhodli se je uvést na trh pod názvem Overton flétna. První takto vzniklé nástroje byly v podstatě jen zvětšené irské píšťalky, vyrobené z měděné trubky s dřevěným špalíčkem, ale byly rychle nahrazeny hliníkovými. Protože byl Overton nespokojený s výsledkem, velmi brzy následovala vylepšená píšťala v ladění A v celohliníkovém provedení.[3] Ta udělala na Fureyho dojem a požádal Overtona o píšťalu v ladění G pro jeho proslulou skladbu Lonesome Boatman. Později Overton uvedl,

„Pak mne požádal o píšťalu v »low D«, stejného ladění jako koncertní flétna; tu jsem nazýval »Tenorový D flažolet«, ale většina muzikantů jí říkala prostě »Low D«. Vzal si ji na turné, kde na ni často hrál. Zanedlouho jsem byl kontaktován z Irska, Skotska, Evropy a USA a žádali mne o píšťaly. Tak jsem je začal vyrábět.“[2]

Ačkoliv pak existovalo několik významných výrobců[nb 1] vyrábějících píšťaly,[4] bylo to až turné Riverdance v devadesátých letech, kterému je připisováno uvedení low whistle mimo kruhy tradiční hudby.[5] Za zmínku stojí Davy Spillane, jehož spojování zvuku tradičních nástrojů, jako je irská píšťala, s moderním jazzem či RnB, udělalo mnoho pro zviditelnění tohoto nástroje.

V irské tradiční hudbě[editovat | editovat zdroj]

Oproti irské píšťalce je píšťala v irské tradiční hudbě celkem nováček a někteří ji kritizovali pro pokus vyplnit hudební role, které jsou již dobře obsluhovány irskou píšťalkou a irskou flétnou.[5] Jinými bylo na low whistle nahlíženo jako na "přechodný nástroj" pro hráče uvažujících o tom, ze by se eventuálně naučili hrát na zdánlivě prestižnější (a dražší) irskou flétnu nebo na irské loketní dudy. I když je pravda, že mnoho dovedností získané hrou na low whistle lze přenést na tyto nástroje, někteří z nejlepších hráčů tradiční hudby spojovaných s low whistle[6] pomohli podporovat její reputaci jako vysoce všestranný a respektovaný nástroj samu o sobě, mající jedinečný a sugestivní zvuk. Stejně jako irské bouzouki s plochými zády, low whistle může být viděna coby produkt doby, kdy experimenty v instrumentaci tradiční hudby byly běžné a hudebníci hledali různorodé a inovativní výrazové prostředky.[7]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Mezi ně patřili i Brian Howard, Phil Hardy, Colin Goldie, Dave Shaw (který následoval kónický design ze srolovaného plechu, běžný u irských píšťalek) a Jon Swayne (laditelná píšťala ze dřeva)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Low whistle na anglické Wikipedii.

  1. about the instruments [online]. [cit. 2014-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Hannigan, Steáfán & Ledsam, David. The Low Whistle Book. [s.l.]: SVM Publications, 2006. S. 96. (anglicky) 
  3. Hannigan, Steáfán & Ledsam, David. The Low Whistle Book. [s.l.]: SVM Publications, 2006. S. 97. (anglicky) 
  4. Hannigan, Steáfán & Ledsam, David. The Low Whistle Book. [s.l.]: SVM Publications, 2006. S. 98. (anglicky) 
  5. a b Whistling Low: History [online]. Whistling Low, 2001 [cit. 2014-09-26]. September 14, 2008 pořízeném dne 2008-03-19. 2008-03-19 [1]. 
  6. Hannigan, Steáfán & Ledsam, David. The Low Whistle Book. [s.l.]: SVM Publications, 2006. S. 5. (anglicky) 
  7. Hannigan, Steáfán & Ledsam, David. The Low Whistle Book. [s.l.]: SVM Publications, 2006. S. 4. (anglicky)