Přeskočit na obsah

Hylás

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hylás
„Hylás a nymfy“, John William Waterhouse, 1896
„Hylás a nymfy“, John William Waterhouse, 1896
RodičeTheiodamas[1][2] a Menodice[3][1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hylás (starořecky Ὕλας, latinsky Hylas) je v řecké mytologii přítel, panoš nebo také štítonoš velkého hrdiny Hérakla.

Hylás pocházel z kmene Dryopů. Když se loď Argó připravovala na cestu za zlatým rounem do daleké Kolchidy, její velitel Iásón z Iolku shromažďoval muže z celého Řecka. Mezi jinými na tuto plavbu nastoupili také Héraklés a Hylás.

Jejich plavba však netrvala dlouho. Hned po zastávce na ostrově Lémnos, odkud mimochodem musel právě Héraklés posádku včetně jejího velitele dosti rozzlobeně nutit k další plavbě, tolik se Argonautům líbilo ve společnosti osamělých žen. Nakonec však Héraklovo pobízení bylo účinné a loď se vydala dál. Na území Dolionů zažili děsivou bitvu proti spřátelenému králi Kyzikovi, s jehož vojáky se Argonauti ve tmě nepoznali a měli jeden druhého za nepřítele. Když poznali, proti komu bojují, bylo pozdě — král Kyzikos byl v té šarvátce zabit.

Když bylo po pohřebních obřadech, vyplula loď dál a cestou Héraklovi prasklo veslo. Loď přistála v ústí řeky v Mýsii a Héraklés vyšel na břeh hledat vhodný strom. Hylás vyšel také na břeh, když se však ani po dlouhé době nevracel, Héraklés se dal do hledání a spolu s ním i další člen posádky Polyfémos z Arkádie. Ten potvrdil, že slyšel Hylovo volání, šel po stopách, ale nenašel nic než džbánek na břehu tůně. Volali a hledali, nic nepomohlo.

Když se Héraklés nevracel na loď, dal Iásón rozkaz k vyplutí, což vyvolalo značnou nevoli některých členů posádky, kteří bez Hérakla nechtěli odplout. Stalo se však podle vůle Iásonovy a Argonauti pluli dál sami.

Héraklés hrozil Mýsii zpustošením, pokud by dál Hyla nehledali. Tak prý zůstaly ještě dnes slavnosti, na nich kněz vyvolá třikrát Hylovo jméno a všichni předstírají, že Hyla hledají.

Byly vysloveny dvě domněnky: Hylás štval jelena, ten skočil do tůňky, proměnil se v krásnou vílu a ta Hyla zvábila pod vodní hladinu. Druhá verze praví, že se do mladíka zamilovala nymfa Dryopé, která ho stáhla pod hladinu a žila tam s ním a svými družkami.

  1. a b Hylas. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. Гилас. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIIIa.
  3. Konrad Seeliger: Ausführliches Lexikon der griechischen und römischen Mythologie. 1890. Dostupné online. [cit. 2017-09-18].

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]