Hustopečská místní dráha
Hustopečská místní dráha (Auspitzer Lokalbahn - A.L.B.) | |
---|---|
Koncová stanice Hustopeče (pův. Auspitz Stadt), stav 2014 | |
Základní údaje | |
Právní forma | akciová společnost |
Datum založení | 1894 |
Datum zániku | 1945 formálně znárodněna |
Osud | 1911 převzata městem Hustopeče |
Nástupci | město Hustopeče, státní dráhy |
Sídlo | Hustopeče, Morava, Habsburská monarchie |
Klíčoví lidé | Jakob Redlich, koncesionář |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | výstavba a provozování místní dráhy Auspitz Nordbahn – Auspitz Stadt |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hustopečská místní dráha (ve zkratce ALB od Auspitzer Lokalbahn) byla společnost, která vybudovala přípojnou železniční trať ze Šakvic (původně Hustopeče-Severní dráha) do Hustopečí (Hustopeče-město). Provoz na této železnici začal dne 18. července 1894. Trať i objekty v jejím okolí vlastnila společnost až do jejího znárodnění v roce 1945. Provoz na trati však zajišťovala pouze do konce března 1900. Od 1. dubna 1900 zajišťovala provoz na trati společnost Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), kterou 1. ledna 1907 vystřídaly Rakouské státní dráhy (KkStB). Po vzniku Československa (28. října 1918) zajišťovaly provoz na trati Československé státní dráhy (ČSD).[1]
Koncese ke stavbě a provozování trati spojená se založením akciové společnosti byla právním zástupcům udělena 20. dubna 1894.[2] Vybudování trati za městskou radu prosadil a prvním koncesionářem společnosti ALB se stal obchodník a továrník Jakob Redlich. Stavební práce provedl hustopečský stavitel Adolf Aschkenes.[3]
Lokomotivy
[editovat | editovat zdroj]Společnost pro dopravu po trati ze Šakvic do Hustopečí zakoupila roku 1894 dvě malé tendrové lokomotivy řady 200.0 na mokrou páru vyrobené v lokomotivce Krauss & Comp. v rakouském Linci. První stroj nosil jméno Auspitz, tedy „Hustopeče“, druhý Therese.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SEKERA, Pavel. Popis trati 254 Šakvice – Hustopeče u Brna – Česká republika [online]. Praha: ŽelPage [cit. 2015-05-10]. Kapitola Historie trati. Dostupné online.
- ↑ Koncesní listina z 20. dubna 1894. Reichsgesetzblatt -Sbírka zákonů pro Předlitavsko, část XXXVI z 26.5.1894, č.91 [online]. ÖNB-ALEX - Reichsgesetzblatt 1849-1918 (alex.onb.ac.at) [cit. 2024-06-26]. Dostupné online.
- ↑ NEZHODOVÁ, Soňa. Arizace židovského majetku v Hustopečích. Sborník Regionálního muzea v Mikulově. Roč. 2011, s. 96-97. Dostupné online.
- ↑ Lokomotiva 200.0 [online]. Atlas parních lokomotiv ČSD [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-20.