Hrom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hrom

Krátká ukázka hromů

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Hrom je akustický třesk doprovázející výboj blesku *). Vysoká hustota proudu ve výbojovém kanálu blesku zahřeje vzduch na vysoké teploty. Dochází k ionizaci vzduchu a vzniku plazmatu. Zahřáté plazma se prudce rozpíná, tlačí na okolní vzduch a vyvolává rázovou vlnu, kterou pak slyšíme jako hrom. Akustický třesk hromu se v atmosféře šíří a odráží se od překážek, hlavně terénních útvarů (např. kopců). Zvuk hromu odražený od překážek dobíhá k pozorovateli se zpožděním a prodlužuje trvání akustického efektu.

Pomocí zvuku hromu se dá i přibližně určit vzdálenost blesku od místa pozorovatele. Rychlost zvuku ve volné atmosféře činí přibližně 340 m/s. Zvuk hromu urazí tedy zhruba 1 kilometr přibližně za 3 sekundy. Světlo blesku se v atmosféře šíří rychlostí velmi blízkou rychlosti světla ve vakuu, čili je viditelné prakticky okamžitě, jeho zvukový doprovod v podobě hromu má oproti světlu mnohonásobné dopravní zpoždění dané relativně pomalou rychlostí šíření zvuku v atmosféře.

  • ) Slovník spisovného jazyka českého ovšem uvádí i druhý význam slova hrom, a sice úder blesku (tzn. nejen jeho zvukový projev). Tento význam se vyskytuje především ve starší terminologii (např. hromosvod) a v lidových rčeních.

Související články[editovat | editovat zdroj]