Hrdelní vak
Hrdelní vak je anatomická struktura z volné, elastické a pevné kůže, vyskytující se zejména u plazů a ptáků. Může mít funkci signalizační (slouží k dorozumívání a signalizaci na vnitrodruhové i mezidruhové úrovni), sexuální (zvyšuje atraktivitu jedince pro druhé pohlaví) nebo praktickou – u některých druhů může být využit pro dočasné uložení potravy nebo jiných objektů. Ze současných tvorů má nápadný hrdelní vak například pták pelikán[1] nebo ještěr rodu Anolis[2].
Paleontologie[editovat | editovat zdroj]
V období druhohor měly hrdelní vaky i někteří dinosauři, například ornitomimosaur druhu Pelecanimimus polyodon, objevený na území Španělska.[3] Jakýsi hrdelní vak mohl mít i obří tyranosauridní teropod druhu Tarbosaurus bataar z Mongolska.[4] U fosilních nálezů se však přítomnost takového měkké tělní struktury jen velmi obtížně prokazuje.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Keith, James O. (2005). "An Overview of the American White Pelican". Waterbirds. 28 (Special Publication 1: The Biology and Conservation of the American White Pelican): 9–17. doi: 10.1675/1524-4695(2005)28[9:aootaw]2.0.co;2
- ↑ Fitch, H. S.; Hillis, D. M. (1984). "The anolis dewlap: Interspecific variability and morphological associations with habitat". Copeia. 1984 (2): 315–323. doi: 10.2307/1445187.
- ↑ Vladimír Socha. OSEL.CZ. www.osel.cz [online]. [cit. 2020-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Socha. DinosaurusBlog [online]. 2019-03-07 [cit. 2020-09-25]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- D. E. G. Briggs; P. R. Wilby; B. Pérez Pérez-Moreno; J. L. Sanz; M. Fregenal-Martinez (1997). "The mineralization of dinosaur soft tissue in the Lower Cretaceous of Las Hoyas, Spain." Journal of the Geological Society of London. 154: 587–588.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrdelní vak na Wikimedia Commons - Článek o hrdelním vaku pelikánů (anglicky)
