Hladomor v Severní Koreji
Hladomor v Severní Koreji byl hladomor, který se odehrál v Severní Koreji v letech 1995–1999.[1] Oficiální údaj, který by vyčísloval počet obětí na lidských životech, není znám, odhady nicméně hovoří o 220 000 – 3,5 milionu obětí.[2][3] V KLDR je hladomor označován jako Namáhavý pochod (고난의 행군).
Příčiny
[editovat | editovat zdroj]
Před rokem 1991 byla KLDR závislá na pomoci Sovětského svazu, který prodával zemědělské stroje pod cenou, aby dosáhl politických cílů. Po rozpadu SSSR začalo celé zemědělství stagnovat, protože nedostávalo dodávky a nemohlo výhodně vyvážet své zboží do SSSR. Izolace země, spolu s neefektivitou typickou pro kolektivizované zemědělství, zapříčinily totální úpadek tohoto sektoru.
První náznaky hladomoru se objevily již na přelomu let 1992 a 1993, kdy vláda začala autoritativně prosazovat nutnost jíst dvě místo tradičních tří jídel denně, s odvoláním na nezdravost třetího jídla.[4]
Čína na krátkou dobu zaujala místo SSSR, v roce 1993 dodávala KLDR 77 % importu paliva a 68 % importu potravin. To ovšem netrvalo dlouho, v roce 1993 měla Čína neúrodu obilí a protože potřebovala tvrdou měnu, radikálně omezila hospodářskou pomoc KLDR.[5]
Skutečným katalyzátorem hladomoru však byly záplavy v roce 1995, které spláchly úrodu, sklady obilí i infrastrukturu. Byly to největší záplavy za posledních 70 let.[6] O dva roky později, v době, kdy se země ještě nevzpamatovala z důsledků povodní, zasáhlo oblast ničivé sucho. Právě v roce 1997 dosáhl severokorejský hladomor největší intenzity, když kombinace povodní a následného sucha prakticky zničila zemědělství.
Následky
[editovat | editovat zdroj]Nezávislé analýzy odhadují většinou 800 000 – 1,5 milionu obětí, zatímco KLDR oficiálně uvádí jen 220 000 obětí. Hladomor vedl k rozsáhlým sociálním změnám. Když systém zkolaboval, lidé byli nuceni postarat se o sebe a vznikl nelegální černý trh, který systém dosud toleruje. Někteří experti to popisují jako „kapitalismus zezdola“ a „přirozenou smrt severokorejského stalinismu.“[7]
Hladomor měl zvláště špatný dopad na děti. Měl za důsledek vznik populace sirotků – bezdomovců, zvaných kkoččebi (꽃제비). Severokorejští předškoláci jsou také o 3–8 cm nižší než jejich jihokorejští vrstevníci.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Největší hladomory: Mao a Stalin vyhladověli tolik lidí jako sucho,idnes.cz, 27. srpna 2011
- ↑ Noland, Marcus, Sherman Robinson and Tao Wang, Famine in North Korea: Causes and Cures Archivováno 6. 7. 2011 na Wayback Machine., Institute for International Economics.
- ↑ Demographic Changes in North Korea: 1993–2008
- ↑ “The Two Koreas: A Contemporary History”, Don Oberdorfer. Warner Books 1997
- ↑ DEMICK, Barbara. Nothing to Envy: Real Lives in North Korea. [s.l.]: Granta Publications, 2010. ISBN 978-1-84708-141-4. (anglicky)
- ↑ UN Department of Humanitarian Affairs, “United Nations Consolidated UN Inter-Agency Appeal for Flood-Related Emergency Humanitarian Assistance to the Democratic People’s Republic of Korea (DPRK) 1 July 1996-31 March 1997” April 1996, reproduced on http://www.reliefweb.int/ocha_ol/pub/appeals/96appeals/dprk/prk_atxl.html#top
- ↑ Andrei Lankov. The Natural Death of North Korean Stalinism [online]. Asia Policy, January 2006, 2006-01-01 [cit. 2007-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-24.
- ↑ BBC News — Are North Koreans really three inches shorter than South Koreans? [online]. 2012 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.