Přeskočit na obsah

Hermeneutický kruh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Označení hermeneutický kruh charakterizuje postup rozumění a výkladu (interpretace) výpovědi, textu, uměleckého díla případně události nebo dokonce celku bytí. Člověk dospívá k porozumění tak, že si nejprve vytvoří předběžnou představu čili před-sudek (Vorverständnis), který potom s textem nebo věcí konfrontuje a na základě takového porovnání si vytváří představu novou (lepší). Nikdy se neobejde bez předběžného mínění čili předporozumění, podstatné je právě to, že si toto mínění ověřuje a je ochoten je změnit. Protože se tento postup obvykle opakuje, lze mluvit o „kruhovém“ procesu či o „kruhu“, hermeneutický kruh však není totéž co bludný kruh.

Podrobněji

[editovat | editovat zdroj]

Filosof Ivan Blecha definuje hermenutický kruh takto: "Hermeneutika staví na zajímavém postřehu: každé poznání předpokládá, že už předem cosi o tom, co poznávám, musím vědět. Mohu se totiž ptát po něčem, o čem bych aspoň nevěděl, že to existuje a že se na to lze ptát? Mohl bych si všimnout něčeho, jako nového poznatku, kdybych předem nebyl připraven na to, že to za nový poznatek budu moci považovat?" Tím pádem se točíme v kruhu. Autor dále pokračuje: "Co bylo dosud (zvláště v logickém pozitivismu) považováno za defekt poznání, je zde považováno za jeho podmínku."[1]

Hermeneutický kruh má nejméně tři stádia:

  1. předporozumění, s nímž interpret k vykládanému jevu přistupuje;
  2. hermeneutická zkušenost, která tomuto předporozumění neodpovídá;
  3. opravený rozvrh, s nímž se lze vrátit k prvnímu kroku.

Hermeneutický kruh je jedním z hlavních pojmů hermeneutiky, vědy o výkladu a rozumění. Na význam interpreta v procesu porozumění upozornil už Friedrich Schleiermacher, pojem hermeneutického kruhu vytvořil Wilhelm Dilthey. Originálním způsobem jej rozšířil Martin Heidegger v díle Bytí a čas (1927) a dále jej rozpracoval Heideggerův žák Hans-Georg Gadamer v díle Wahrheit und Methode ("Pravda a metoda", 1960).

Pojem hermeneutického kruhu hraje významnou úlohu i v literární teorii a v dalších společenských vědách, které se zabývají rozuměním a výkladem.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermeneutischer Zirkel na německé Wikipedii.

  1. Filosofický slovník. 1. vyd. [s.l.]: Nakl. Olomouc, 1998. ISBN 8071820644. OCLC 255547922 S. 140. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • M. Heidegger, Bytí a čas. Praha: Oikúmené 2002 - 487 s. ; 21 cm ISBN 80-7298-048-3
  • H.-G. Gadamer, Problém dějinného vědomí. Praha: Filosofia, 1994 - 53 s. ISBN 80-7007-062-5
  • J. Grondin, Úvod do hermeneutiky. Praha: Oikúmené 1997 - 247 s. ; 20 cm ISBN 80-86005-43-7
  • POKORNÝ, Petr, et al. Hermeneutika jako teorie porozumění : od základních otázek jazyka k výkladu bible. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006. 508 s. (Teologie). ISBN 80-7021-779-0. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]