Heliografie
Heliografie je nejstarší fotografická technika pro zhotovení kontaktních reprodukcí grafických listů a snímků z camery obscury. Název je odvozen od řeckých slov helios (slunce) a grafé (psaní, kresba).[1]
Autorem vynálezu heliografie byl Nicéphore Niépce, který experimentoval s fotochemickou cestou reprodukce pro kamenotisk (litografii). Na litografickou desku s vrstvou světlocitlivé fermeže kopíroval roku 1813 pomocí slunečního světla kresby a grafické listy, jejichž papír byl zprůsvitněn.[2][3] Roku 1816 použil malou cameru obscuru a papír se světlocitlivou vrstvou chloridu stříbrného, avšak snímky nebyly ustálené a obraz časem zmizel.
Po řadě pokusů s různými světlocitlivými látkami a podložkami zhotovil Nicéphore Niépce roku 1822 reprodukci mědirytiny papeže Pia VII. na vrstvu přírodního asfaltu rozpuštěného v petroleji, nanesenou na skleněnou desku.[4] Reprodukce se však nezachovala. Niépce pak jako podložku využíval litografický kámen a zinkové desky, které byly po leptání nebo rytí použity k tisku. Nejstarší dochovanou fotografickou reprodukcí, kterou na měděnou destičku zhotovil Nicéphore Niépce v roce 1825, je obrázek muže vedoucího koně.[5]
Niépce rovněž pokračoval v pokusech s camerou obscurou. Roku 1824 vytvořil snímek na kámen s asfaltovou vrstvou, zachycující pohled z jeho pracovny na boční křídlo domu a budovu na dvoře, který se však rovněž nezachoval.[6] Zřejmě roku 1826, nejpozději však následujícího roku, zhotovil za slunného dne Niépce snímek pohledu z okna svého domu na dvůr s hospodářskými budovami a stromem v pozadí, který bývá považován za nejstarší dochovanou fotografii.[7][8] Použil cameru obscuru s předsádkou. Expozice snímku o rozměrech 163×203 mm trvala 8 hodin, takže slunce postupně osvětlovalo obě strany dvora. Obraz snímal na asfaltovou vrstvu, která v osvětlených částech tvrdla a vytvořila bílé plochy. Stíny jsou tmavé plochy cínové podložky po smytí neosvětleného asfaltu roztokem levandulového oleje a terpentýnu.[4]
Heliografie byla nahrazena dokonalejší technikou, daguerrotypií, vyvinutou z heliografie Francouzem Louisem Daguerrem v roce 1839, a kalotypií, objevenou Angličanem Williamem Foxem Talbotem nezávisle ve stejné době.
Literatúra
- HLAVÁČ, Ĺudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987.
- MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985.
Související články
Další historické fotografické techniky:
- Daguerrotypie (okolo 1835 - 1839)
- Kalotypie (také talbotypie, nebo argyrotypie; okolo 1835)
- Ambrotypie (okolo 1850)
- Ferrotypie (česky fotografie na plechu; okolo 1850)
- Kolodiový proces (archerotypie neboli mokrý proces, okolo 1850)
Reference
- ↑ Harry Ransom Center, The University of Texas at Austin: The First Photograh – Heliography – anglicky, navštíveno 15. května 2008
- ↑ HLAVÁČ, Ĺudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 22.
- ↑ The First Photograh – A Chronology – anglicky, navštíveno 15. května 2008
- ↑ a b HLAVÁČ, Ĺudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 23.
- ↑ BBC News, 21 March, 2002: World's oldest photo sold to library – anglicky, navštíveno 15. května 2008
- ↑ HLAVÁČ, Ĺudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 24.
- ↑ MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 13.
- ↑ HLAVÁČ, Ĺudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 33.