Hans Børli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hans Børli
Narození 8. prosinec 1918
Eidskog
Úmrtí 26. srpna 1989 (ve věku 70 let)
Eidskog
Povolání básník, spisovatel
Stát NorskoNorsko Norsko
Žánr poezie, novely
Ocenění Sarpsborgprisen (1962)
Doblougova cena (1972)
Språklig samlings litteraturpris (1972)
Mads Wiel Nygaards legat (1974)
Hedmark fylkeskommunes kulturpris (1984)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Børli (8. prosince 1918, Eidskog26. srpna 1989, Eidskog) byl norský básník a spisovatel.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Hans Børli, dřevorubec a básník, nazývaný “muž se sekerou a lyrou”, se narodil a vyrůstal v Eidskog, v oblasti Hedmark v jihovýchodním Norsku. Tento jeho rodný kraj je prostorem nekonečných lesů a bažin, kterými prochází norsko-švédská hranice. Zde vyrůstal, daleko od cest, od lidského hemžení a spěchu. První setkání s lidmi mimo rodinu zažil až v pěti letech. V tehdejší norské společnosti bylo vzdělání nad rámec povinné školní docházky vzácné. Na mladého, nadaného Hanse byla uspořádána finanční sbírka, a tak mohl odejít studovat obchodní školu v Talhaugs Kongsvinger, kterou po šesti letech studia úspěšně absolvoval. Následně, na jaře roku 1938 vstoupil do 2. divizní důstojnické školy v Oslo. Po vypuknutí války však byla tato důstojnická škola zrušena a Hans odvelen na frontu. V řadách norské armády se zúčastnil tvrdých bojů s Němci ve Vardal a v bojích u Guascal byl těžce raněný a zajatý. Po propuštění ze zajetí se vrátil do rodného městečka Eidskog. Tam pracoval krátký čas jako učitel a potom jako lesní dělník. Důvěrně znal svůj kraj, a tak z Norska obsazeného nacisty převáděl do blízkého neutrálního Švédska osoby, které nacisté pronásledovali. Celý svůj život pracoval a žil ve svém rodném kraji. Prakticky jej nikdy neopustil. Zde také ve věku 70 let zemřel a je pohřbený na hřbitově u kostela v Eidskog.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Na osobnost i dílo Hanse Børliho měla velký vliv okolní příroda, jeho příslušnost k lesním dělníkům a vzájemná solidarita mezi nimi a také jeho dědeček, Ole Gundersen Børli. Ten byl jedním z posledních velkých lidových vypravěčů, bardů – nositelů ústních legend, pohádek a příběhů kraje. Snad to byl on, kdo podnítil zálibu Børliho číst, a následně i potřebu psát. Velkou oporu měl Hans ve své matce, která snad jediná chápala jeho potřeby a pocity. Okolní „drsný svět“ se k jeho tvorbě stavěl spíš odmítavě a s posměchem. Hans Børli býval ve dne skrytý před lidmi při práci se sekerou v hlubinách lesů, v noci se uzavíral kruhem světla ohně či lampy, ve kterém o samotě přemýšlel a tvořil. Prvním čtenářem, kritikem a oporou mu byla jeho manželka Magnhild. Jeho básně, navzdory osobnímu prožitku chudoby a následně celoživotní tvrdé práce a samoty, nenesou v sobě smutek či pocity zmaru a zbytečnosti. Børliho básně jsou naopak projevem pozitivního pohledu člověka, žijícího v souladu s přírodou, člověka moudrého, člověka, který ctí tradice. V Børliho díle se prolínají, zaznívají a v různých obdobích střídavě vystupují tóny střetu přísné náboženské výchovy s opačnými silami, burcujícími ke vzpouře. Základní hodnoty dobra, pravdy a krásy však básník neopouští nikdy.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • 1945: Tyrielden (Hořící smůla)
  • 1948: Villfugl ("Divocí ptáci")
  • 1949: Men støtt kom nye vårer ("Zrození nových pramenů")
  • 1952: Likevel må du leve ("Nutnost žít")
  • 1954: Ser jeg en blomme i skogen ("Když spatřím v lese květinu")
  • 1957: Kont-Jo ("Kont-Jo")
  • 1958: Dagene ("Dny")
  • 1960: Jeg ville fange en fugl ("Toužím polapit ptáčka")
  • 1962: Ved bålet ("V ohni")
  • 1964: Hver liten ting ("Maličkosti")
  • 1966: Brønnen utenfor Nachors stad ("U studny města Náchorova")
  • 1968: Når menneskene er gått heim ("Když lidé odešli")
  • 1978: Dag og drøm ("Den a snění")
  • 1969: Som rop ved elver ("Jako volání řek")
  • 1970: Isfuglen ("Ledňáček")
  • 1972: Kyndelsmesse ("Hromnice")
  • 1974: Vindharpe ("Větrná harfa")
  • 1976: Vinden ser aldri på veiviserne ("Vítr nikdy nespatří svého průvodce ")
  • 1979: Når kvelden står rød over Hesteknatten ("Když slunce zapadá nad Hesteknatten")
  • 1984: Frosne tranebær ("Zmrzlé brusinky")
  • 1991: På harmonikk ("Na harmoniku")
  • 1991: Siste dikt ("Poslední básně")

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • 1946: Han som valte skogen, novela
  • 1949: Det small et skott, novela
  • 1951: Sølv og stål
  • 1953: Under lomskriket
  • 1987: Tusseleiken
  • 1988: Med øks og lyre. Blar av en tømmerhuggers dagbok ("Se sekerou a lyrou. Deník dřevorubce"), vlastní životopis
  • 1991: Smykket fra slagmarken, novela

Jiné[editovat | editovat zdroj]

  • 1998: Syng liv i ditt liv. En biografi. ("Sing Life in Your Life. životopis, autor Truls Gjefsen")

Překlady:

  • 2007: We Own the Forests: And Other Poems, 60 Børliho básní v paralelním norsko-anglickém vydání přeložil Louis Muinzer
  • 2012: Cesta lesy, 43 Børliho básní v paralelním norsko-českém vydání, přeložil Petr Uhlíř

Ceny a ohodnocení[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

"Priser – Fritt Ords Honnør" (v norštině). Fritt Ord. Publikováno 22. května 2010.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]