Hafling

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klisna s dvoudenním hříbětem

Hafling (také haflinger) je plemeno vzrůstem menších koní. Byl vyšlechtěn koncem 19. století v Rakousku a severní Itálii.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Hafling pochází z tyrolských Alp, přesněji z rakouské vesnice Haflingen (odtud také název). Za zakladatele je považován hřebec El Bedavi, kterého dovezla v 19. stol. z Arábie rakouská hipologická společnost. Čtyři z krevních linií se odvozují od synů, vnuků a pravnuků polokrevníka El Bedavi XXII., narozeného v rakousko-uherském hřebčíně v Radovci (dnešní Radauti v Rakousku). Pátá linie po 40 Willym, pravnuka Haflinga, potomka 249Folie (narozen 1874, otec arabský polokrevník, matka zemská horská klisna). Dnes je známo 7 linií (A,B,M,N,S,ST,W). Často se mu říká "blonďák z Alp". Hafling vznikl křížením araba a těžkých chladnokrevníků. Haflingové se vyskytují výhradně jako palomina anebo žluťáci.

Typické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Hřebec haflinga při předvádění

Hafling by měl být temperamentní, ale s bezproblémovým charakterem, konstitučně tvrdý a odolný, nenáročný, všestranný. Je to velmi učenlivý, nenáročný a přátelský kůň . Požaduje se od něj všestrannost, ochota k práci, vytrvalost a učenlivost. Je vhodný pro děti.

Srst je ryzá s bílou hřívou a ocasem, prokvetlost je nežádoucí, naopak vítané jsou odznaky na hlavě. Hafling měří 138-150 cm v kohoutku. Je mohutně stavěný, dobře utvářenou šikmější lopatkou. Jen hřbet poněkud delší, což ale není pro soumarského koně vždy na škodu. Má svalnaté harmonické tělo, ušlechtilou hlavu s velkýma očima a širokými nozdrami, nesmí mít klabonos. Hříva a ocas jsou vždy husté, dlouhé, barvou jako len, u některých koní mohou být dokonce krásně vlnité. Nezbytné jsou dobře stavěné, kvalitní nohy s výbornými kopyty. K mimořádné otužilosti a houževnatosti přispívá i horské podnebí, a proto se hříbata odchovávají na alpských pastvinách (tzv. alpung), kde čerstvé ovzduší posiluje funkci srdce a plic. Haflingové jsou také dlouhověcí, někteří jedinci se dožijí i čtyřiceti let. Italským příbuzným tohoto koně je Avelišský kůň, který je jen o trochu menší.

Využít se dá jako rekreační kůň, v zápřeži, ale i pro nižší soutěže drezury a parkuru, obzvláště vhodný je i pro westernové disciplíny. Využít se dá do téměř všech zemědělských prací, k tahu, jako kočárový kůň. Ostudu si neudělá ani v nižších stupních endurance, military, je dobrý v hiporehabilitaci, ve voltiži, využívá se též pro začátečníky, zkrátka kůň, který se hodí na všechno.

Chov[editovat | editovat zdroj]

V České republice na chov dohlíží Svaz chovatelů haflinga, který spravuje i jeho plemennou knihu a plemenný řád.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dříve se využíval jako dopravní prostředek v alpách, protože je to horský pony, později tahal v malých vesnicích a městech v Tyrolských Alpách povozy.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu