Gregorio Sciroli

Gregorio Sciroli
Gregorio Sciroli
Základní informace
Narození	5. října 1722; Neapol
Úmrtí	1781 (ve věku 58–59 let); Neapol
Žánry	opera, klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel a hudební pedagog
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gregorio Sciroli (5. října 1722 Neapol – cca 1781^? tamtéž) byl italský skladatel a hudební pedagog.

Život

Narodil se v Neapoli 5. října 1722. Už jako dítě projevoval hudební nadání. Povšiml si ho vévoda Caprigliano, který zaměstnával jeho otce, a v roce 1732 mu umožnil studium na konzervatoři Conservatorio della Pietà dei Turchini v Neapoli, kde byli jeho učiteli Lorenzo Fago a Leonardo Leo.

Jako operní skladatel debutoval během karnevalu 1747 v Neapoli v divadle Teatro dei Fiorentini fraškou Capitan Giancocozza komponovanou na text Domenica Antonia Di Fiore. Zpočátku se věnoval skladbě komických děl (intermezza, farsy, buffo-opery), která se hrála v menších divadlech Neapole, Říma a Palerma. Časem získal proslulost a komponoval také skladby vážného a dramatického charakteru, které se pak hrály i ve velkých divadlech v Pise, Benátkách, Miláně a v Bologni.

V roce 1752 získal místo kapelníka u knížete Bisignano. V letech1753–1757 byl ředitelem konzervatoře v Palermu. Od června 1753 byl jednu sezónu také druhým cembalistou v divadle Teatro San Carlo. Vedle toho všeho působil i jako učitel zpěvu. Jeho nejslavnějším žákem byl kastrát Giuseppe Aprile známý pod pseudonymem Shirolino.

V roce 1766 se usadil v Benátkách. Po krátkém působení v Miláně se v roce 1779 vrátil do Neapole. Uvedl ještě své opery v divadle San Carlo, ale v roce 1780 ukončil svou skladatelskou dráhu. Přesné datum jeho smrti není známo

Dílo

Zkomponoval přibližně 35 oper (u některých však je jeho autorství sporné), 8 mší, dvě oratoria, dalších 18 děl duchovní hudby, 5 motet, 5 symfonií, 6 koncertů a řadu drobnějších instrumentálních skladeb. Sonáta pro klarinet a basso continuo z roku 1770 je považována za jednu z prvních prací pro tento nástroj.

Opery

Capitan Giancocozza (farsa, libreto D. A. Di Fiore, 1747, Neapol)
La Smorfiosa (intermezzo, 1748, Řím)
Madama Prudenza (farsetta, 1749, Řím)
Ulisse errante (dramma per musica, libreto Giacomo Badoaro, 1749, Palermo)
Il Corrivo (opera buffa, libreto Pietro Trinchera, 1751-2, Neapol)
Il barone deluso (intermezzo, libreto Giuseppe Petrosellini, 1752, Řím)
Li nnamorate correvate (opera buffa, libreto Pietro Trinchera, 1752, Neapol)
La Canterina (intermezzo, 1753, Messina)
Introduzione alla commedia per musica (libreto B. Bonaiuto, 1753, Palermo)
Il finto pastorello (opera buffa, libreto Antonio Palomba, 1755, Neapol)
La caffettiera astuta (farsetta, 1756, Neapol)
La Zita correvata (opera buffa, libreto P. Mililotti, 1756, Neapol)
La marina di Chiaia (opera buffa, libreto Benedetto Saddumene, 1757, Neapol)
Il Conte Gian Pascozio in villeggiatura (farsetta, 1757, Řím)
L'Ipermestra (pasticcio, 1757, Casale Monferrato)
La sposa alla moda (intermezzo, 1758, Řím)
La contadina scaltra (intermezzo, 1759, Lucca)
Nell'amor l'honor (1759, Janov)
Sesostri re d'Egitto (dramma per musica, 1759, Pisa)
Bellerofonte (dramma per musica, 1760, Janov)
Olimpiade (dramma per musica, libreto Pietro Metastasio, 1760, Benátky)
Merope (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1761, Milán)
Lo Saglemmanco (opera buffa, 1762, Neapol)
Prologo (Venere, Ercole, Espero) (1762, Neapol)
Alessandro nelle Indie (dramma per musica, libreto Pietro Metastasio, 1764, Teatro Comunale di Bologna)
Solimano (dramma per musica, libreto G. A. Migliavacca, 1766, Benátky)
Le nozze di campagna (dramma giocoso, libreto Carlo Goldoni, 1768, Benátky)
Il vagabondo fortunato (opera buffa, libreto A. Papi, 1769, Brescia)
Zemira e Azor (dramma pantocomico, 1778, Nizza)
La finta ammalata (intermezzo)
La villanella innocente (opera buffa)

Opery s nejistým autorstvím

Achille in Sciro (dramma per musica, libreto Pietro Metastasio, 1751, Neapol)
Artaserse (dramma per musica, libreto Pietro Metastasio, 1752)
Li negromanti (opera buffa, 1752, Neapol)
La commediante (opera buffa, libreto Antonio Palomba, 1754)

Duchovní hudba

Primum fatale homicidium (oratorium, 1768, Benátky)
La morte di Eleazaro (oratorium, Janov)
5 Messe per due cori (3-4 voci)
Miserere per soprano, contralto, tenore, basso e strumenti
Caelestis urbs Jerusalem (1772)
Iste confessor (1772)
Laudate pueri (1774)
Lauda Jerusalem per 3 voci (1775)
Iste confessor (1776)
Salve Regina (1776)
Lectio VII (1778)
Magnificat per 3-4 voci (1778)
2 Laetatus sum (1779)
Nisi Dominus (1779)
2 Tantum ergo (1779-80)
Beatus vir
Deus in adiutorium e Dixit
Dixit
Dixit Dominus per 5 voci
Litanie per 4 voci
7 mottetti

Instrumentálí skladby

6 terzetti per 2 violini e basso continuo, op.1 (1770)
Sonata per clarinetto e basso continuo in si maggiore
5 koncertů (1764-9)
5 ouvertur

Literatura

Albert R. Rice: The Clarinet in the Classical Period. Oxford University Press, 15. 1. 2008
The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition.(ed. John Tyrrell) London 2001

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gregorio Sciroli na Wikimedia Commons
Seznam oper (německy)
Ukázky skladeb
Premiérová obsazení Sciroliho oper