Gitit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Gitit
גיתית
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 305 m n. m.
Stát Izrael Izrael
distrikt Judea a Samaří
oblastní rada Bik'at ha-Jarden
Gitit
Gitit
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 362[1] (2014)
Správa
Vznik 1973
Zakladatel oddíly nachal, pak stoupenci hnutí Betar a Cherut
Oficiální web www.gittit.co.il
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gitit (hebrejsky גיתית, podle hudebního nástroje „gittejský nástroj“ zmiňovaného v bibli v Knize žalmů 8,1[2], v oficiálním přepisu do angličtiny Gittit[3]) je vesnice typu mošav a izraelská osada na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Bik'at ha-Jarden.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v nadmořské výšce 305 metrů na západním okraji Jordánského údolí. Leží cca 27 kilometrů severozápadně od centra Jericha, cca 40 kilometrů severovýchodně od historického jádra Jeruzalému a cca 58 kilometrů východně od centra Tel Avivu. Gitit je na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojen pomocí místní silnice číslo 508, která je součástí takzvané Alonovy silnice, významné severojižní dopravní osy vedoucí podél západního okraje Jordánského údolí. Vesnice stojí cca 13 kilometrů od řeky Jordán, která zároveň tvoří mezinárodní hranici mezi Izraelem kontrolovaným Západním břehem Jordánu a Jordánským královstvím.

Mošav je součástí územně souvislého pásu izraelských zemědělských osad, které se táhnou podél Alonovy silnice. Jediným významnějším palestinským sídlem v okolí je město Majdal Bani Fadil na západní straně. Vesnice leží v hřbetu hornatiny Samařska, který se na západní straně zvedá z příkopové propadliny Jordánského údolí.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Gitit leží na Západním břehu Jordánu, jehož osidlování bylo zahájeno Izraelem po jeho dobytí izraelskou armádou, tedy po roce 1967. Jordánské údolí patřilo mezi oblasti, kde došlo k zakládání izraelských osad nejdříve. Takzvaný Alonův plán totiž předpokládal jeho cílené osidlování a anexi.

Vesnice byla založena roku 1973.[3] Už 24. října 1971 rozhodla izraelská vláda, že v oblasti nazývané Tel Tal zřídí novou osadu včetně příjezdové komunikace. Ještě předtím, v srpnu 1970, zde vznikla osada typu nachal tedy kombinace vojenského a civilního osídlení. Ta byla na ryze civilní osadu proměněna v prosinci 1975.[4]

Prvními osadníky byli lidé z okruhu sekulárních pravicových hnutí Betar a Cherut. Po pěti letech se k nim připojily i některé nábožensky založené rodiny. Většina veřejných služeb a infrastruktury je k dispozici v nedalekém městě Ma'ale Efrajim. V samotné obci ale funguje synagoga, zařízení předškolní péče o děti a plavecký bazén. Obyvatelé se částečně zabývají zemědělstvím.[5] Detailní územní plán obce umožňuje výhledovou kapacitu 167 bytů, z nichž zatím postaveno jen 40.[4] Během 80. let 20. století byla osada napojena na Alonovu silnici. Okolo obce prochází autobusová linka společnosti Egged číslo 949 a nedaleko odtud zastavuje i linka číslo 161 společnosti Dan.[6]

Počátkem 21. století nebyl Gitit stejně jako celá plocha Oblastní rady Bik'at ha-Jarden zahrnut do projektu Izraelské bezpečnostní bariéry.[7] Izrael si od konce 60. let 20. století v intencích Alonova plánu hodlal celý pás Jordánského údolí trvale ponechat. Budoucnost vesnice zavisí na parametrech případné mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci. Během druhé intifády nedošlo v osadě stejně jako v celé oblasti Jordánského údolí k vážnějším teroristickým útokům.[8]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo mošavu je v databázi rady Ješa popisováno jako sekulární.[9] Oficiální stránky obce ale popisují populaci jako smíšenou, tedy sekulární i nábožensky založenou.[5] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s populací, která po dlouhodobé stagnaci a poklesu začala od roku 2003 růst. Tento nárůst je dáván do souvislosti s rostoucí popularitou osady mezi nábožensky založenými Izraelci.[10] K 31. prosinci 2014 zde žilo 362 lidí. Během roku 2014 registrovaná populace stoupla o 11,7 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Gitit 1983-2000[11][12]
Rok 1983 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel 113 138 137 138 108 106 120 109 100
Vývoj počtu obyvatel Gitit od r. 2001[1][12]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 102 95 119 161 191 214 214 231 259 297 302 308 324 362

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. Ž 8, 1 (Kral, ČEP)
  3. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-09-07]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. a b Israel: Secret Defence Ministry Database Reveals Full Settlement Construction [online]. Fas.org Open Source Center [cit. 2009-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b גיתית [online]. מועצה אזורית בקעת הירדן [cit. 2009-11-20]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. About the Moshav [online]. gittit.co.il [cit. 2009-11-20]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky) 
  7. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2009-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Fatal Terrorist Attacks in Israel Since the Declaration of Principles [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2009-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Jordan Valley Communities [online]. Yesha Communities [cit. 2009-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Taking Inventory of the West Bank - September 2005 [online]. Peace Now [cit. 2009-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-12-31]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  12. a b Jordan Valley Settlement Population, 1983-2004 [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2009-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]