Gentile Bellini
Gentile Bellini (asi 1429, Benátky – 23. únor 1507, Benátky) byl italský renesanční malíř.
Život
Narodil se ve slavné benátské malířské rodině – proslulým malířem byl jeho otec Jacopo Bellini i jeho mladší bratr Giovanni Bellini. Malovat se tudíž Gentile naučil v dílně svého otce.
Už jako mladý se stal vyhledávaným portrétistou. Maloval portréty mnoha benátských dóžat a roku 1474 byl nakonec jmenován oficiálním dvorním portrétistou. Roku 1479 byl vyslán benátským státem do Konstantinopole (dnešního Istanbulu), aby sloužil jako malíř na dvoře tureckého sultána Mehmeda II. Vytvořil zde řadu portrétů (portrét samotného sultána je dnes v londýnské Národní galerii[1]) a celá mise měla i diplomatický význam, měla posílit dobré vztahy mezi Benátkami a tureckou říší. Do Itálie se Bellini vrátil bohatý a s tureckým titulem "bey", tedy knížete. Pobyt v Turecku ovlivnil i jeho malířský styl, nasál do sebe turecké vlivy a tradice malby.
Většina největších Belliniho děl byla vytvořena přímo pro benátský Dóžecí palác, který však roku 1579 vyhořel a do dnešních dnů se tak dochoval jen zlomek Belliniho díla.