Gaius Livius Drusus (právník)
| Gaius Livius Drusus | |
|---|---|
| Narození | 160 př. n. l. starověký Řím |
| Úmrtí | 100 př. n. l. (ve věku 59–60 let) |
| Povolání | právník |
| Rodiče | Gaius Livius Drusus[1][2][3] |
| Rod | Livii Drusi |
| Příbuzní | Marcus Livius Drusus[1][4][5] a Livia[2][6] (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Gaius Livius Drusus byl římský právník žijící ve 2. století př. n. l., o kterém se zmínil Cicero ve svém spisu Tusculanae disputationes (Tuskulské hovory). Stal se úspěšným právníkem navzdory tomu, že jako mladý oslepl nebo byl dokonce slepý od narození.[7]
Původ
[editovat | editovat zdroj]Drusus byl synem Gaia Livia Drusa a měl dva známé sourozence, bratra Marka Livia Drusa a sestru Livii.[8]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Přestože byl Drusus nejstarším synem svého otce, nikdy pravděpodobně kvůli své slepotě nekandidoval do veřejného úřadu.[9]
Drusus sepisoval pro studenty práv díla, která byla velmi užitečná, a byl citován i jinými právníky. Celsus citoval Drusovo stanovisko týkající se zákonných práv prodávajícího, v němž se uvádí, že prodávající může podat spravedlivou žalobu o náhradu škody proti kupujícímu, aby získal náhradu nákladů na údržbu otroka, kterého kupující bez řádného důvodu odmítl přijmout. Priscianus připisoval Drusovi větu „Impubes libripens esse non potest, neque antestari.“[pozn. 1][10]
I když byl Livius Drusus slepý, nadále dával právní rady lidu, který se za tím účelem scházel před jeho domem.[11] Cicero uvedl, že „Drusův dům byl přeplněný klienty. Když oni, jejichž starost to byla, neviděli, jak se mají chovat, obrátili se na slepého průvodce.“[11]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Není známo, zda byl Drusus ženatý nebo měl nějaké děti.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mladí chlapci se nemohou postavit na vlastní nohy, dokud se nenaučí držet rovnováhu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaius Livius Drusus na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ John Briscoe 2019, s. 134.
- ↑ Susan Treggiari 2019, s. 40.
- ↑ Susan Treggiari 2019, s. 39.
- ↑ William Smith 1867, s. 1077.
- ↑ a b Cicero 1976, V.38.
- ↑ Friedrich Münzer 1999.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BRISCOE, John. Valerius Maximus, 'Facta et dicta memorabilia', Book 8: Text, Introduction, and Commentary. [s.l.]: Walter de Gruyter GmbH & Co KG, 2019. 268 s. ISBN 978-3110763690. (anglicky)
- CICERO, Marcus Tullius. Tuskulské hovory (původním názvem: Tusculanae disputationes). Překlad Václav Bahník. [s.l.]: Svoboda, 1976. 436 s. (Antická knihovna; sv. 32).
- MÜNZER, Friedrich. Roman Aristocratic Parties and Families. [s.l.]: Johns Hopkins University Press, 1999. 536 s. Dostupné online. ISBN 978-0801859908. (anglicky)
- WILLIAM, Smith. Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology. Svazek 1. [s.l.]: C.C. Little and J. Brown, 1867. (anglicky)
- TREGGIARI, Susan. Servilia and her Family. [s.l.]: Oxford University Press, 2019. 416 s. ISBN 978-0198829348. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Rod Liviů na Roman Republican and Imperial Senatorial Families, Genealogy and Prosopography (anglicky)