Marcus Livius Drusus (konzul 112 př. n. l.)
| Marcus Livius Drusus | |
|---|---|
| Narození | 155 př. n. l. starověký Řím |
| Úmrtí | 109 př. n. l. (ve věku 45–46 let) Řím |
| Povolání | starořímský politik a starořímský voják |
| Choť | Cornelia[1][2] |
| Děti | Marcus Livius Drusus mladší[3][4][1][5] Mamercus Aemilius Lepidus Livianus[1][6] Livia[1][7] |
| Rodiče | Gaius Livius Drusus[1][8] |
| Rod | Livii Drusi |
| Příbuzní | Gaius Livius Drusus[1][9] a Livia[10][11] (sourozenci) Marcus Livius Drusus Claudianus a Livia[12] (vnoučata) |
| Funkce | Tribun lidu (122 př. n. l.) římský konzul (112 př. n. l.) proconsul prouinciae Macedoniae (111–110 př. n. l.) římský cenzor (109 př. n. l.) římský senátor … více na Wikidatech |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Marcus Livius Drusus (155 př. n. l. - 108 př. n. l.) byl římský politik, který v roce 112 př. n. l. zastával úřad konzula.[13] Byl také správcem provincie Makedonie a úspěšně vedl kampaň v Thrákii proti Skordiskům.[13]
Původ
[editovat | editovat zdroj]Drusus se narodil jako syn Gaia Livia Drusa, konzula na rok 147 př. n. l.[14] Měl bratra jménem Gaius Livius Drusus[14] a sestru Livii.[15]
Tribunát
[editovat | editovat zdroj]Drusus byl v roce 122 př. n. l. s mohutnou podporou senátu zvolen tribunem lidu, aby podkopal zákony o pozemkové reformě Gaia Graccha. Za tímto účelem navrhl vytvořit dvanáct kolonií[16] s 3 000 osadníky z chudších tříd a zmírnit nájem z majetku rozdělovaného státem po roce 133 př. n. l. Navrhl také, aby Italikové s latinským právem byli úplně osvobozeni od tělesných i hrdelních trestů od Římanů, což byla záměrně provokativní protinabídka ke Gracchově plánu udělení plného občanství. Tyto návrhy známé jako leges Liviae nikdy nevešly v platnost, protože senát jednoduše odmítl Gracchovy návrhy podporovat. Jejich postup byl úspěšný, Drusus získal i tolik podpory lidu, která ho ospravedlňovala vetovat návrhy Gracchových zákonů.
Konzulát a cenzura
[editovat | editovat zdroj]Drusus se později v roce 112 př. n. l. stal konzulem a s úspěchem bojoval v Makedonii, kde se mu zdařilo porazit kmen Skordisků,[13] který dokonce vytlačil z Thrákie až za Dunaj. V roce 109 př. n. l. byl zvolen do úřadu cenzora společně s Markem Aemiliem Scaurem.[17] Zemřel ještě v průběhu zastávání úřadu.[17]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Drusus byl ženat s Cornelií, se kterou měl tři známé děti:
- Marcus Livius Drusus, slavný tribun lidu v roce 91 př. n. l., jehož vražda se stala podnětem spojenecké války.[18]
- Mamercus Aemilius Lepidus Livianus, konzul v roce 77 př. n. l. (byl adoptován do rodiny Aemiliů Lepidů), kerý se oženil s dcerou diktátora Sully Cornelií.[18]
- Livia, matka Servilie (která byla dále matkou Bruta, jednoho z Caesarových vrahů) a Catona.[18]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcus Livius Drusus na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Друз. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XI.
- ↑ Drusi. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b c Broughton 1951, s. 538.
- ↑ a b Roman Republican and Imperial Senatorial Families, Livius.
- ↑ Matthew Dennison 2011.
- ↑ Appiános, s. 33-34.
- ↑ a b Broughton 1951, s. 545.
- ↑ a b c Susan Treggiari 2019, s. 40.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- APPIÁNOS. Krize římské republiky (Římské dějiny 2 – Občanské války) (původním názvem: Appiani Historia Romana II). Překlad Jan Burian, Bohumila Mouchová. 1. vyd. Kniha I. Praha: Svoboda, 1989. 496 s. (Antická knihovna; sv. 59). ISBN 80-205-0060-X. Kapitola 23.
- BROUGHTON, Thomas Robert Shannon. The Magistrates of the Roman Republic 1: Volume 1: 509 B.C. - 100 B.C.. [s.l.]: American Philological Association, 1951. 600 s. ISBN 978-0891307068. (anglicky)
- DENNISON, Matthew. Livia, Empress of Rome: A Biography. [s.l.]: St. Martin's Publishing Group, 2011. 336 s. Dostupné online. ISBN 978-0312658649. (anglicky)
- TREGGIARI, Susan. Servilia and her Family. [s.l.]: Oxford University Press, 2019. 416 s. ISBN 978-0198829348. (anglicky)
