Fulgurit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fulgurit
vzorek fulguritu
vzorek fulguritu
Zařazení metamorfovaná hornina
Hlavní minerály křemen
Barva(y) bezbarvý, šedý, okrový

Fulgurit (název z latinského fulgur, tedy blesk, blýskání[1]), česky též bleskovec, je geologický tvar, vzniklý zásahem blesku do písku[2], případně půdy nebo pevných hornin.[1] Systematicky je řazen mezi tzv. šokově metamorfované horniny.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Při úderu blesku (teplota až 30 tisíc °C) dochází k roztavení až varu (2950 °C) křemičitých částic, které po opětovném ztuhnutí zůstanou stavené v kusový útvar o velikosti řádově milimetrů, vzácně až metrů. Jelikož blesky mnohdy zanechávají v zemi pouze otvory vzniklé zřejmě šokovým odpařením vody nebo silikátových par (bez natavení), je možné, že k tvorbě fulguritu dochází pouze vlivem slabších (chladnějších) blesků.[3] Minimální teplota potřebná pro vznik je zhruba 1800 °C.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Fulgurit vzniklý úderem blesku do písku nebo půdy s dostatečným množství křemičitých částic mívá podobu nerovných rourkovitých (často dutých) útvarů, které kopírují kanál blesku.[4] Fulgurity je rovněž možné nalézt na skalách (zvláště pískovcových), kde dostávají mírně odlišnou podobu. Jádro je obvykle vyplněné křemičitou taveninou a od ní vybíhají paprsčité praskliny o délce jednotek až desítek centimetrů.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b kolektiv autorů. Encyklopedie Diderot. Svazek 2. svazek c/f. Praha : Diderot, 1999. 534 s. ISBN 80-902555-4-X. Kapitola fulgurit, s. 526.  
  2. NĚMEC, František. Klíč k určování nerostů a hornin. Ilustrace Vlastimil Cerha. 5. upravené vydání. vyd. Praha : SPN, 1967. 240 s. ISBN 80-04-23957-9. Kapitola Křemenné, s. 129.  
  3. a b CÍLEK, Václav. Fullereny i na Pravčické bráně?. Vesmír. 1997, roč. 76, čís. 11, s. 628-629. Dostupné online.  
  4. PETRÁNEK, Jan. Geologická encyklopedie on-line:Fulgurit [online]. Praha: Česká geologická služba, [cit. 2016-08-15]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]