František Vítek
| František Vítek | |
|---|---|
| Narození | 17. září 1938 (85 let) Puchlovice |
| Choť | Magda (roz. Linhartová) |
| Děti | Roman Vítek Pavel Vítek |
| Příbuzní | Olga Vítková (roz. Hulínská) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Vítek (* 17. září 1938 Puchlovice) je bývalý československý, resp. český dostihový jezdec, dvojnásobný vítěz Velké pardubické a dostihový trenér.[1]
Mládí
Mladí strávil v rodných Puchlovicich. Jeho rodiče vlastnili 14 ha půdy. Přezdívalo se jim Vítek chalupský, protože v obci bylo Vítků povíce. Na měšťanku chodil do Libčan. Zde často hrávali fotbal. 20.10.1946 poprvé viděl na vlastní oči Velkou Pardubickou. Ten rok vyhral Miloš Svoboda s Titanem. V roce 1953, kdy František chodil do 9.třídy, se doma rozhodovalo, kam půjde dál. Nakonec nastoupil na nově otevřenou Učňovskou školu zemědělskou.
Vzdělání[editovat | editovat zdroj]
V letech 1953–1955 se učil u trenéra Karla Truhláře na Učňovské škole zemědělské (dnes Střední škola dostihového sportu a jezdectví) obor ošetřovatel dostihových koní a jezdec z povolání. Účni byli ubytováni v Trnové. Zde také probíhala zejména výuka teorie. Praktická část výuky se konala převážně ve Velké Chuchli.[2][3] V letech 1963–1965 dálkově studoval střední zemědělskou technickou školu v Poděbradech.[4]
Vojna
Narukoval 1.11.1957. Ke stejnému útvaru byl přidělen i jeho nejlepší kamarád Miroslav Janáček. Sloužil 2 roky na tzv. Čaře, což byla hranice mezi Československem a Rakouskem. Mimo jiné tu měli za úkol ošetřovat koně. Dotáhl to na desátníka. U roty měl funkci velitele jezdeckého roje. Kromě vojáků svého družstva měl pod sebou i 4 jezdecké a 2 tažné koně.
Vítězství ve Velké pardubické[editovat | editovat zdroj]
František Vítek startoval ve Velké pardubické šestkrát,[5] z toho dvakrát tento dostih vyhrál, a to 74. ročník 13. října 1963 s 12letým hnědákem Koran (Gradivo – Korouhev po Simson) a 76. ročník 10. října 1965 se sedmiletou hnědkou Mocná (Masis – Morava).[6][7]
Trenér[editovat | editovat zdroj]
Trenérem se stal ve 30 letech.[8] Na trenéry už se žádná hmotnostní omezení nevztahují a tak se mohl věnovat rovinovým dostihům, když už v jezdecké části své kariéry to nebylo možné.[9] V letech 1974–1991 spolupracoval s Vlastimilem Smolíkem.[10] Trenérství „pověsil na hřebík“ v roce 2006.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FELDSTEIN, Petr. ŽIVOT plný KONÍ:Šedesát dostihových let Františka Vítka ve třiceti kapitolách. 1. vyd. [s.l.]: Práh, 2013. 368 s. ISBN 978-80-7252-454-9. Dále jen "Feldstein".
- ↑ Feldstein, s. 7–8
- ↑ Feldstein, s. 31
- ↑ Feldstein, s. 128
- ↑ Feldstein, s. 127
- ↑ Feldstein, s. 351-2
- ↑ Seznam vítězů na oficiálních stránkách Velké pardubické. www.vpcp.cz [online]. [cit. 2017-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-11.
- ↑ a b Feldstein, s. 349
- ↑ Feldstein, s. 131
- ↑ Feldstein, s. 145, 316
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FELDSTEIN, Petr. ŽIVOT plný KONÍ:Šedesát dostihových let Františka Vítka ve třiceti kapitolách. 1. vyd. [s.l.]: Práh, 2013. 368 s. ISBN 978-80-7252-454-9.
