František Zounek
František Zounek | |
---|---|
Narození | 16. srpna 1921 Brno Československo |
Úmrtí | 2005 (ve věku 83–84 let) Brno Česko |
Alma mater | Vysoké učení technické v Brně |
Povolání | architekt |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Zounek (16. srpna 1921, Brno – 2005, Brno) byl český architekt.
Je spoluautorem projektu brněnského sídliště Lesná, na kterém spolupracoval s Viktorem Rudišem, Miroslavem Dufkem a Ladislavem Volákem.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Během studií na gymnáziu v době protektorátu založil se svým spolužákem Janem Mojžíšem brněnskou buňku odbojové skupiny Předvoj.[2] V letech 1945–1948 vystudoval architekturu a pozemní stavitelství na Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše. Po ukončení studia pracoval ve Stavoprojektu, kde od roku 1955 zastával funkci vedoucího ateliéru. V roce 1958 navštívil spolu s Viktorem Rudišem finskou Tapiolu, předměstí Espoo zasazené do přírody, které se oběma architektům stalo inspirací při návrhu brněnského sídliště Lesná. Během normalizace v roce 1972 byl František Zounek zbaven své funkce vedoucího ateliéru ve Stavoprojektu, kam se vrátil po roce 1989.[2][3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Sesterské ubytovny Fakultní nemocnice na Výstavní ulici v Brně (1955)[4]
- Sídliště Kosmova v Brně (1957–1960)[5]
- Experimentální bytový dům na Vinařské ulici v Brně (1958–1959)[6]
- Experimentální věžový bytový dům na Křídlovické ulici v Brně (1958, realizace 1960–1961)[7]
- Bytové domy na Mučednické ulici v Brně (1959)[8]
- Sídliště Brno–Lesná (1962-1970)[1][9][10]
- Bytové domy Purkyňova–Božetěchova v Brně (1968–1975)[11]
- Sídliště Líšeň (1977–1985)[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b DIVINA, Miroslav. Sídliště Brno–Lesná [online]. Archiweb [cit. 2021-08-08]. Dostupné online.
- ↑ a b INGR, Martin. Hlavní architekt Lesné Františk Zounek by se dožil stovky. Severník. 2021-07-30, roč. 31, čís. 8, s. 14–15. Dostupné online [cit. 2021-08-14]. ISSN 0024-2896.
- ↑ Ing. arch. František Zounek [online]. [cit. 2021-08-14]. Internetová encyklopedie dějin Brna. Dostupné online.
- ↑ Areál sesterské ubytovny Fakultní nemocnice (dříve Krajského ústavu národního zdraví) [online]. [cit. 2021-08-13]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online.
- ↑ Sídliště Kosmova [online]. [cit. 2021-08-13]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online.
- ↑ Experimentální bytový dům [online]. [cit. 2021-08-13]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online.
- ↑ věžový bytový dům [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-08-13]. Památkový katalog. Dostupné online.
- ↑ Bytové domy Mučednická [online]. [cit. 2021-08-13]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online.
- ↑ Sídliště Lesná [online]. [cit. 2021-08-13]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online.
- ↑ CHATRNÝ, Jindřich. Lesná [online]. Uměleckoprůmyslové museum v Praze [cit. 2021-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Bytové domy Purkyňova – Božetěchova [online]. [cit. 2021-08-13]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online.
- ↑ Sídliště Líšeň [online]. [cit. 2021-08-14]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online.