Flottmann-Werke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Flottmann - Werke
Základní údaje
Dřívější jménoMaschinenbau-AG H. Flottmann & Comp. Flottmann Aktiengesellschaft
Právní formaAG - Akciová společnost
Datum založení1872
Datum zániku1988
ZakladatelFriedrich Heinrich Flottmann
SídloHerne, Spolková republika Německo
Adresa sídlaStrasse des Bohrhammers
Souřadnice sídla51°31′19,5″ s. š., 7°13′33″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnostivýroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví a výroba strojů a zařízení
Zaměstnanci1513 (1937)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flottmann-Werke byla německá strojírenská firma v městě Herne, která proslula vzduchovou vrtací technikou.

Fonetický přepis názvu firmy se stal v českých zemích synonymem pro příklepovou vzduchovou vrtačku do kamene – flotman.[1]

Název a sídlo firmy v průběhu času[editovat | editovat zdroj]

  • Rok 1872 – Metallgießerei H. Flottmann – město Bochum, Alleestraße 31 (zakoupení Slévárny mosazi a soustružny kovů Heinricha Trillinga z roku 1869)
  • Rok 1902 – město Herne, Altenhöfener Straße 186 (zakoupení areálu zrušené betonárny Rheinisch-Westfälischen Betonwerke)
  • Rok 1917 – Maschinenbau-Aktien-Gesellschaft H. Flottmann & Comp.
  • Rok 1926 – Flottmann Aktiengesellschaft
  • Rok 1927 – ulice, kde sídlila firma přejmenována na Flottmannstrasse
  • Rok 1949 – Flottmann-Werke GmbH
  • Rok 1983 – město Herne, Baukauer Strasse

Osoby[editovat | editovat zdroj]

  • Friedrich Heinrich Flottmann (24. června 1844, Bochum – 3. března 1899, Bochum)
  • Emilie Flottmann (10. května 1852 Dortmund – 18. listopadu 1933 Herne), manželka zakladatele a jeho dědička, výkonná ředitelka, místopředsedkyní dozorčí rady
  • Otto Heinrich Flottmann (24. prosince 1875, Bochum – 28. února 1944, Erlangen)
    • absolvent vynálezce s mnoha významnými patenty
    • čestný doktorát inženýrství (Dr.-Ing. E.h.) Technické univerzity v Cáchách za velké zásluhy o rozvoj důlní vrtné a těžební techniky (1922)
    • člen NSDAP od roku 1931
    • čestný občan města Herne od 24. prosince 1935 (k 60. narozeninám) do října 2013, kdy bylo symbolicky odebráno
  • Friedrich Heinrich Flottmann, předseda správní rady od roku 1949, zemřel v roce 1977 jako poslední z potomků[2]

Úspěchy firmy[editovat | editovat zdroj]

  • v roce 1904 říšský patent č. 165 125 na vzduchovou příklepovou vrtačku s kuličkovým ovládáním a automatickým chodem (kuličkový ventil, který vytváří pulzace stlačeného vzduchu a tím i kmitání úderníku vrtačky)
  • v roce 1909 patent na vyplachovací mechanismus příklepové vrtačky umožňující výplach vrtané díry vodou
  • v roce 1922 vyrobeno vrtací kladivo s pořadovým číslem 100 000[3]
  • v roce 1925 vyroben pístový kompresor na jednonápravovém podvozku s benzínovým motorem Flottmann
  • v roce 1927 vodou chlazený jednoválcový třítlaký komorový kompresor řady MG pro stacionární průmyslové použití[4]
  • obchodní zastoupení v Mexico City, v Charkově (těžba uhlí na Ukrajině), v Johannesburgu (těžba zlata v Jižní Africe)
  • firma v českých zemích:
    • Společnost pro průmysl na stlačený vzduch H. FLOTTMANN, akc. spol. Praha-Vinohrady, Třída maršála Focha č. 15.
    • technická kancelář: Mor. Ostrava, ul. M. Hodži 25 (dnešní ulice Na hradbách)[5], v roce 1940 ul. Sadová 25[6]
    • továrna: Velké Kunčice n./Ostr. u Mor. Ostravy

Nabízený sortiment[editovat | editovat zdroj]

  • kompresory a veškeré tlakovzdušné stroje
  • kladiva vrtací, bourací a vylamovací
  • sbíječky
  • pěchy a vibrátory pro práce betonovací[7]

Kulturní odkaz[editovat | editovat zdroj]

  • v roce 1908 architekti Schmidtmann a Klemp vyprojektovali v secesním stylu výstavní a expediční halu, kovárnu a kovoobráběcí dílnu. Po sedmdesáti letech jsou vyklizeny a hrozí demolice, podobně jako u zbytku areálu.[8]Nakonec byly objekty zachráněny a od října 1986 se v halách pořádají sportovní, divadelní, volnočasové akce a výstavy.
  • v roce 1902 vyrobila slévárna kovů Füssmann a Fleeth z Essenu secesní bránu podle návrhu Carla Weinholda (11. září 1867, Hamburk - 28. února 1925, Mnichov), pro průmyslový veletrh v Düsseldorfu. Otto Heinrich Flottmann tuto bránu koupil a nechal postavit jako vstupní bránu do své továrny. [9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Horničtí učni. wwwrs.hornicky-klub.info [online]. [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ Albert Gieseler -- Flottmann Aktiengesellschaft. www.albert-gieseler.de [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Mulvany Berufskolleg. www.mulvany-berufskolleg.de [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ FEIHL. Baumaschinen: Eine Maschinenkunde für das Hoch- und Tiefbauwesen. München und Berlin: Verlag von R.Oldenbourg, 1929. 327 s. S. 98. 
  5. ↑ JAŘABÁČ, Jan. Katalog průmyslové, živnostenské, obchodní a hospodářské výstavy Těšínska a Ostravska v Orlové 27.VI. - 8.VIII.1926. 1. vyd. Orlová: Výstavní výbor, 1926. 245 s. S. 239. 
  6. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-05-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ FLOTTMANN, a spol. inzerát. Československý legionář. 1938-05-27, roč. 20, čís. 22, s. 23. Dostupné online. 
  8. ↑ Flottmann-Hallen: Historie. www2.herne.de [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ KNORRE, Alexander von; QUICKELS, Wolfgang. 100 Objekte Herne: ein kunst- und kulturhistorischer Führer durch die Stadt. 1. Aufl. vyd. Herne: Verl. PubliCreation 130 s. ISBN 978-3-9813266-0-4. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Flottmann-Werke&oldid=23596969“