Fiedlerův mlýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fiedlerův mlýn
Chybí zde svobodný obrázek
Poloha
AdresaHněvkovice na levém břehu Vltavy, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fiedlerův mlýn byl vodní mlýn v Hněvkovicích na levém břehu řeky Vltavy v říčním kilometru 208,95 naproti Královcovu mlýnu. Oba mlýny měly společný jez.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Záznam v hněvkovické kronice uvádí, že byl mlýn zakoupen roku 1740 rodem mlynářů Fiedlerovými „od nějakého mlynáře, který se ve žlabech utopil“. V matričních záznamech však úmrtí mlynáře není zaznamenáno a tudíž doložitelné, od kdy Fiedlerovi vlastnili mlýn. Podle portálu Vodní mlýny.cz byl mlýn zakoupen Hynkem Fidlerem z Vodňan v roce 1778.[2] Dle jiného zdroje je dohledatelný Josef Adam Fiedler, nejstarší syn Ignáce Fiedlera z Vodňan, který v roce 1801 na mlýně zemřel ve věku 52 let.[1] Josef Adam se na mlýně narodil roku 1779. Mlýn vlastnil mlynářský rod Fiedlerů až do roku 1942, kdy zemřel Karel Fiedler[pozn. 1] a krátce po něm i jeho žena Terezie. Karel Fiedler vlastnil také cihelnu v Hněvkovicích. Dne 8. března 1943 mlýn zakoupil Wilhelm Bruno, který jej chtěl přestavět na průmyslový mlýn.[1] To se ale nepodařilo. Po ukončení druhé světové války byl mlýn konfiskován a následně předán obci Hněvkovice.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mlýn stál na levém břehu Vltavy v blízkosti vorové propusti v jezu.[4] V roce 1857 se uvádí, že měl mlýn dva žlaby k mletí obilí, přičemž jeden mohl odvádět vodu i na pilu k řezání dřeva. V roce 1880 měl čtyři složení a pilu, která poháněla dvě mlýnská kola o průměru 4,06 m v prvním žlabu a dvě mlýnská kola o průměru 4,08 m a 4,42 m ve druhém žlabu. V roce 1921 měl mlýn jedno složení, které pohánělo jedno mlýnské kolo na spodní vodu. V roce 1955 byl mlýn už zbořený, zachována byla pouze obytná budova.[2]

Jez[editovat | editovat zdroj]

Jez postavený v roce 1919 je pevný s lomenou přelivnou hranou o celkové délce 91 m se dvěma přelivnými poli o šířce 12 m a 49 m. Pravé pole jezu je dřevěné s kamennou výplní (památkově chráněno),[5] levé je betonové s kamenným obložením a vorovou propustí o šířce 6,3 m. Po rekonstrukci v roce 2012 je pohyblivý o výšce 1,33 m. Jez patřil dvěma mlýnům, mlýn na pravé straně je Královcův mlýn. Na jezu byla postavena plavební komora 70 × 6 m s užitnými parametry 44 × 5,6 m pro překonání výškového rozdílu dva metry.[6][7]

Hněvkovický poklad[editovat | editovat zdroj]

Při přestavbě mlýna v roce 1943 byl objeven džbánek se 130 stříbrnými mincemi. Nález byl v květnu 1944 zapsán do sbírky muzea v Týně nad Vltavou. Podle datace nejmladší mince můžeme předpokládat, že poklad byl ukryt v období počátku až první čtvrtiny 15. století, v období husitských válek. Poklad byl umístěn do stálé expozice muzea v Týně nad Vltavou.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle údajů portálu Vodní mlýny.cz ale Karel Fiedler zemřel již roku 1941.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Hněvkovický poklad. www.starytyn.cz [online]. [cit. 2021-10-11]. Dostupné online. 
  2. a b c Fiedlerův mlýn. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-10-11]. Dostupné online. 
  3. Fiedlerův mlýn [online]. Starosedlský Hrádek: Rudolf Šimek [cit. 2021-10-12]. Kapitola Historie. Dostupné online. 
  4. Hněvkovice: Týn nad Vltavou. www.tnv.cz [online]. [cit. 2021-10-11]. Dostupné online. 
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-09-28]. Identifikátor záznamu 1881988940 : Vodní mlýn a jez. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  6. Dokončení vltavské vodní cesty v úseku VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou. Dostupné online. S. 9
  7. TV-ADams | MVE Hněvkovice (jez). www.tv-adams.wz.cz [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]