Ernestinum (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ernestinum)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v Praze - Ernestinum
Nádvoří Ernestina (Šternberského paláce) na Hradčanech
Vznik 11. května 1902
Typ ústav pro slabomyslné
Sídlo Hradčanské náměstí 15/57
Praha 1-Hradčany
ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Působnost původně Nové Město pražské, poté Praha 1-Hradčany (Šternberský palác)
Čestná předsedkyně Ernestina z Auerspergu (18311901)
Klíčové osoby Karel Slavoj Amerling - zakladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernestinum, jinak Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v Praze, (název Ernestinum získal ústav až v roce 1898) byl ústav pro choromyslné, který založil Karel Slavoj Amerling 17. června 1871 v Praze.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ústav, první zařízení svého druhu v tehdejším Rakousko-Uhersku, zpočátku sídlil v Kateřinské ulici na Novém Městě pražském, avšak už 1. listopadu téhož roku se ale přestěhoval do svého nového útočiště, Šternberského paláce na pražských Hradčanech (dnes jedna z poboček Národní galerie). Své jméno Ernestinum dostal na počest kněžny Ernestiny z Auerspergu, rozené Festetics de Tolna (18311901), která byla čestnou předsedkyní Spolku paní a dívek sv. Anny a jeho štědrou mecenáškou

Amerling o chodu ústavu napsal (německy, protože nevěřil v odpovídající ohlas v češtině[1]) práci Die Idiotenanstalt des Sct. Anna-Frauen-Vereines in Prag nach ihrem zwölfjährigen Bestande vom J. 1871-1883 (von Dr. Karl Amerling) (vydáno v Praze v roce 1883 vlastním nákladem autora), do češtiny byla přeložena až roku 1997 Janou Kepartovou. Jde o neobyčejně náročný text, neboť Amerling používá mnoho vlastních neologismů, do nichž promítá své rozsáhlé vzdělání - např. jeho vlastní metody diasofie (průvěda, něm. Orientierungslehre) a mathese; dále pojmy jako dioikete, edentát, archonom, exilast, chrémat (výrobní pud), makropelmus (jedinec s nezvykle širokýma nohama a podobnýma rukama)[2], psychozot, proterot ("upovídaný, zbrklý blázen"), hyperkinet ("němý, neklidný běžec")[3] aj.

Podle Amerlinga se lidský život dělí do dvanácti fází po sedmi letech, přičemž "všechny roky po ukončení 84. roku života jsou mimořádné a taktéž všechny roky před 84. rokem života, neboť životní řád obnáší přesně dvanáctkrát sedm let." (sic!)[4]

Během existence ústavu se v něm vystřídalo asi 166 chovanců (mužů i žen), ročně od šesti (v Kateřinské ulici) do šedesáti roku 1883.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ernestinum : Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v Praze : stav po 12 letech trvání (1871-1883) Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 1998, strana 3 - Předmluva (autorem předmluvy je PhDr. Boris Titzl, Dr.).
  2. Ernestinum, str. 102
  3. Ernestinum. str. 28
  4. Ernestinum, str. 23

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Slavoj Amerling: Ernestinum : Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v Praze: stav po 12 letech trvání (1871-1883) Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 1998, 131 s. Překlad a vysvětlivky Jana Kepartová, předmluva Boris Titzl.