Enclos paroissial
Enclos paroissial (česky farní ohrada, farní dvorec) je architektonický prvek typický pro Bretaň.
Jde o zdí obehnané kostely s triumfálním vchodem na hřbitov, kalvárií a kostnicí budované v rozmezí 14.–17. století.
Farní dvorce jsou jedinečnou ukázkou bretaňského lidového sochařství a také bretaňského přístupu ke katolické víře. Byly budovány na důkaz poctivé víry v Boha a také v touze vesničanů předčit krásou budovaného sousední ves.[1]
Farní dvorce
[editovat | editovat zdroj]
- Argol
- Bodilis
- Brasparts
- Commana
- Guéhenno
- Guimiliau
- Landivisau
- Lampaul-Guimiliau
- La Martyre
- La Roche Maurice
- Pleyben
- Ploudiry
- Plougastel-Daoulas
- Plougonven
- Runan
- Saint-Suliac
- Saint-Thégonnec
- Sizun
- Villamée
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Enclos paroissial na francouzské Wikipedii.
- ↑ WARD, Greg. Turistický průvodce Bretaň&Normandie. Brno: Nakladatelství Jota, 2005. ISBN 80-7217-280-8. S. 94.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Enclos paroissial na Wikimedia Commons - (francouzsky) Popisy a fotky
