Druhá přírodovědecká expedice Národního muzea v Praze do Íránu
Vzhled
Druhá přírodovědecká expedice Národního muzea v Praze do Íránu proběhla od 13. února do 23. července 1973. Zúčastnili se jí českoslovenští a íránští vědci, především entomologové. Expedice navazovala na předešlou výpravu z roku 1970. Sbírka Národního muzea byla obohacena o exotické druhy hmyzu a rostlin. Bylo popsáno i několik dosud neznámých druhů. Výzkum byl orientován i prakticky a pomohl boji se škůdci.[1]
Účastníci[editovat | editovat zdroj]
Československý tým[editovat | editovat zdroj]
- Dr. Adolf Čejchan, CSc. - entomolog
- Dr. Jiří Dlabola, CSc. - entomolog
- Dr. Ludvík Hoberlandt, CSc. - entomolog, vedoucí expedice
- Otto Janka - publicista
- Dr. Josef Jelínek - entomolog
- Dr. Jan Ježek - entomolog
- Dr. Ivo Kovář - entomolog
- Dr. Jiří Soják, CSc. - botanik
- Karel Štich - řidič a mechanik
Íránský tým[editovat | editovat zdroj]
- Dr. Hushang Burumand - entomolog
- Dr. Abbás Hašemi - entomolog
- Alí Ilkhani - řidič a mechanik
- Dr. Muhammad Safavi - entomolog
- Mahmud Maneki Zadeh - preparátor
Hlavní oblasti sběru[editovat | editovat zdroj]
- Kermánská poušť
- Velká písečná poušť Lút
- vnitrozemí íránského Balúčistánu
- pobřeží Indického oceánu
- sopečné pohoří Táftán
- hory Džamalbáriz
- Bandar Abbás
- Džazmorián
- provincie Šíráz
Výsledky expedice[editovat | editovat zdroj]
Sbírka expedice obsahovala:
- 100 000 exemplářů hmyzu
- 7 000 rostlin
Expediční vozidlo[editovat | editovat zdroj]
Praga V3S s vlekem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JANKA, Otto. Za Skleněnou horu : Íránem a Íránským Balúčistánem. Praha: Olympia, 1977. 141 s. S. 130.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JANKA, Otto. Za Skleněnou horu : Íránem a Íránským Balúčistánem. Praha: Olympia, 1977. 141 s.
- ŠLEZINGROVÁ, Lenka. Sondy do české cestopisné literatury : Mozaikový pohled na cesty po Íránu. , 2011 [cit. 2015-11-12]. 77 s. magisterská. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Vlastimil Válek. Dostupné online.