Douglas C-133 Cargomaster

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
C-133 Cargomaster
Douglas C-133B
Douglas C-133B
Určení transportní letoun pro dlouhé tratě
Výrobce Douglas Aircraft
První let 23. dubna 1956
Zařazeno srpen 1957
Vyřazeno 1971
Charakter vyřazeno
Uživatel Letectvo Spojených států
Northern Air Cargo, NASA
Výroba 1956–1961
Vyrobeno kusů 50
Varianty Douglas C-133A
Douglas C-133B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Douglas C-133 Cargomaster je americký vojenský čtyřmotorový transportní letoun. Letoun sloužil během 50. a 60. let v Letectvu Spojených států. Jeho hlavním úkolem bylo přepravování vojenského materiálu a vybavení.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Kokpit stroje Douglas C-133 Cargomaster

Vývoj začal na začátku padesátých let 20. století. Firma Douglas Aircraft dostala od Letectva Spojených států požadavek na výrobu dvou nových velkokapacitních transportních letounů, které budou poháněny turbovrtulovými motory. Jednalo se o stroje C-132 a C-133. C-132 nakonec nebyl nikdy reálně zkonstruován a jeho vývoj skončil u makety.První C-133 verze A vzlétlo na svůj první zkušební let 23. dubna 1956 a let proběhl bezproblémově. V průběhu dalších zkušebních letů, které probíhaly vzápětí po tom prvním, se objevily nedostatky, které musely být ihned odstraněny. Mimo jiné došlo i k úpravám aerodynamiky celého letounu, např. kuželové zakončení letounu se nahradilo plochým a také se se zvětšila ocasní plocha letounu. Ještě před vzletem prvního letounu započala sériová výroba prvních 35 kusů verze A, a důsledkem testů prvního letounu se musely všechny již vyrobené kusy dodatečně upravovat. Letectvo Spojených států začalo tyto letouny zařazovat do služby v srpnu 1957.[1]

Průběh a konec služby[editovat | editovat zdroj]

Po vyrobení prvních 35 kusů verze A, započala ihned i výroba 15 kusů verze B. První stroj verze B uskutečnil svůj první let 31. října 1959 a k předání prvního letounu došlo 21. března 1960. Sériová výroba skončila v dubnu 1961 a do tohoto dne se vyrobilo 50 kusů obou verzí. Letouny hlavně přepravovaly vojáky a zásoby do amerických základen různě po světě.[2] Tři letadla verze A se upravila i pro transport mezikontinentálních balistických střel Titan a Thor. Tyto letouny přepravovaly i nosné rakety jako např. Jupiter a Atlas.[3] Na začátku Vietnamské války tato letadla přepravovala všechen potřebný personál a materiály. Letadla byla vyřazena po relativně krátké době a to již v průběhu 70. let a roku 1971 byly zbylé letouny nahrazeny stroji Lockheed C-5 Galaxy. V roce 1971 také odkoupila 3 tyto letadla společnost Northern Air Cargo (později Cargomaster Corporation), která tyto letadla používala při stavbách ropovodů a k přepravě různých nadrozměrných nákladů na Aljašce.[4] Poslední letoun přeletěl z Aljašky na základnu Travis v srpnu roku 2008 a byl to zároveň i poslední let tohoto stroje.[5]

Specifikace (Douglas C-133B)[editovat | editovat zdroj]

Douglas C-133A
Nákladový prostor Cargomasteru

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 10[3]
  • Kapacita: 45 000 kg materiálu nebo:
  • Rozpětí: 54,76 m
  • Délka: 48,01 m
  • Výška: 17,70 m
  • Nosná plocha: 248,3 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 54 600 kg
  • Užitečné zatížení: 21 319 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 127 915 kg
  • Pohonné jednotky: 4× turbovrtulový motor Pratt & Whitney T34-P-7WA,každý o výkonu 4846 kW.[3]

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 577.8 km/h v 2652 metrech
  • Cestovní rychlost: 519.8 km/h
  • Dolet: 6437.4 km/h s 23 586 kg nákladu
  • Dostup: 9129 metrů

[7]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V průběhu služby se ukázalo,že motory Pratt & Whitney T34-P-7WA vytvářejí díky vibracím únavové trhliny v trupu, a tak se zamýšlelo nad jejich výměnou za motory Allison T-54, ale nakonec k tomu nikdy nedošlo.[4] Další zajímavostí je i to, že se vůbec nestavěl prototyp letounu, ale rovnou byla zadána sériová výroba.[8] V roce 1958 také tento letoun ve své době ustanovil nový rychlostní rekord přeletu přes Atlantik ve své kategorii.[9] Podlaha nákladového prostoru byla vybavena také dopravníkovým systémem pro shoz materiálu během letu. Verze C-133B měla na rozdíl od verze A výkonnější motory Pratt & Whitney T34-P-9W a také měla hydraulický posilovač směrového kormidla.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ING. NOVOTNÝ, Zbyněk. Douglas C-133 Cargomaster - opravdový mistr přepravy [online]. 12.1.2016 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  2. JIŘÍ, Merta. DOUGLAS C-133 Cargomaster [online]. 31.05.2009 [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. 
  3. a b c GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 3. vyd. Ivanka pri Dunaji: SLOVO, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 360,361. 
  4. a b MUSIL, Lukáš. Douglas C-133 Cargomaster [online]. 24.1.2017 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  5. California Warplanes. 1. vyd. Bloomington USA: iUniverse, 2012. ISBN 9781475901443. 
  6. Popular Mechanics Magazine - april 1956 [online]. Velká Británie: Hearst Communications [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  7. Douglas C-133B Cargomaster [online]. 7.3.2004 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  8. Douglas C-133 Cargomaster [online]. 26.2.2018 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  9. Douglas C-133A Cargo Master [online]. 21.7.2015 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TAYLOR, Cal. Remembering An Unsung Giant. 1.. vyd. [s.l.]: Firstfleet Publishers, 2007. ISBN 097767620X. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]