Dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě, týkající se kriminalizace činů rasistické a xenofobní povahy spáchaných prostřednictvím počítačových systémů, je dodatkovým protokolem k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě. Tento dodatkový protokol byl předmětem jednání koncem roku 2001 a začátkem roku 2002. Konečné znění tohoto protokolu bylo přijato Výborem ministrů Rady Evropy 7. listopadu 2002[1] pod názvem „Dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě, týkající se kriminalizace činů rasistické a xenofobní povahy spáchaných prostřednictvím počítačových systémů (dále jen „Protokol“).[2] Protokol byl otevřen dne 28. ledna 2003 a vstoupil v platnost 1. března 2006. K červenci 2017 protokol ratifikovalo 29 států a dalších 13 jej podepsalo, ale ještě neratifikovalo.[3]

Protokol požaduje, aby účastnické státy kriminalizovaly šíření rasistického a xenofobního materiálu prostřednictvím počítačových systémů, stejně jako rasisticky a xenofobně motivované hrozby a urážky.[1] Článek 6, oddíl 1 Protokolu konkrétně pokrývá popírání holocaustu a jiných genocid uznaných jako takové jinými mezinárodními soudy zřízenými od roku 1945 příslušnými mezinárodními právními nástroji. Oddíl 2 článku 6 umožňuje smluvní straně protokolu podle vlastního uvážení stíhat pouze tehdy, je-li trestný čin spáchán s úmyslem podněcovat k nenávisti, diskriminaci nebo násilí; nebo využít výhradu tím, že umožní straně neuplatňovat – zcela nebo zčásti – článek 6.[2]

Vysvětlující zpráva Rady Evropy k Protokolu uvádí, že „Evropský soud pro lidská práva dal jasně najevo, že popírání nebo revize jasně stanovených historických faktů – jako je holocaust –… by byly vyjmuty z ochrany článku 10 podle článku 17' EÚLP (viz v této souvislosti rozsudek Lehideux a Isorni ze dne 23. září 1998)“.[2]

Dne 8. července 2005 se Kanada stala prvním neevropským státem, který úmluvu podepsal. Vláda Spojených států se nedomnívá, že konečná verze protokolu je v souladu s ústavními zárukami Spojených států, a informovala Radu Evropy, že se Spojené státy nestanou smluvní stranou protokolu.[1][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Additional Protocol to the Convention on Cybercrime na anglické Wikipedii.

  1. a b c Frequently Asked Questions and Answers About the Council of Europe Convention on Cybercrime (Draft 24REV2) (December 1, 2000). web.archive.org [online]. 2006-02-09 [cit. 2022-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-02-09. 
  2. a b c Full list. Treaty Office [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Full list. Treaty Office [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. (anglicky)