Diskuse:William Herschel

Z hesla William Herschel byla v období od 16. do 22. září 2019 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … objevitel planety Uran William Herschel byl původně hudebníkem a k matematice a astronomii se dostal přes studium hudební teorie?“

Zdroj: http://www.techmania.cz/edutorium/art_vedci.php?key=252
[1] HOSKIN, M. Karolína Herschelová. Žena, která objevila kometu. 1. vydání. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1468-3.
[2] PEREL, J. G. Dějiny představ o vesmíru. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1964. 25-032-64.
[3] ŠAFAŘÍKOVÁ, P. William Herschel a jeho sestra Karolina. 2. vydání. Knihovna přátel oblohy, svazek 1, 1925.
[4] ŠMÍDOVÁ, A. Něžmá astronomie. Povětroň, 2005, roč. 13, č. 3, s. 12-14.
[5] William Frederick Herschel [online]. [cit. 2008-13-6]. URL: <http://vademecum.hvezdarna.cz/new/pdf/08-1-65.pdf>.

William Herschel a fotografie

Už jsem si říkal, že tu něco chybí: zajímavé pokusy s barevným světlem. --Svajcr 17. 9. 2009, 13:21 (UTC)

Recenze Svajcra

Ještě jednou k astrologickému symbolu planety Uran a domněnce, že je to písmeno H podle Herschela. V odkázaném zdroji píše v roce 1917 Francisca Herschel, že by to mohlo být podle jeho příjmení. should be Herschel... Ještě si to musím v klidu přečíst a pochopit to celé, protože tam odkazuje na různou komunikaci. V každém případě se ptám:

1. Jestli tento astrologický symbol obsahuje písmeno H, co to opravdu znamená? Musí to mít logos - logiku.--Svajcr 25. 9. 2009, 04:53 (UTC)
2. Je-li to podle objevitele, proč tedy ostatní planety nemají to samé?--Svajcr 25. 9. 2009, 04:53 (UTC)

Planety Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn jsou známy od starověku, nemají tedy žádného známého objevitele. Uran byl objeven Herschelem.

Poloha Neptunu byla spočtena francouzským astronomem Urbainem Le Verrierem a anglickým astronomem [[John Couch Adams|Adamsem].[3] Le Verrier se obrátil dopisem na astronoma Johanna Gottfrieda Galleho z berlínské hvězdárny o pomoc při nalezení této planety a Galle se svým asistentem jménem Heinrich Louis d'Arrest planetu nalezli.

Souběžná snaha britských astronomů vyšla naprázdno, zejména kvůli velkému rozptylu Adamsových výpočtů, které je postupem času spíše sváděly ze stopy (Adamsovy výsledky v době objevu planety udávaly polohu o 12 stupňů mimo), svou roli také sehrály neuspokojivé britské hvězdné mapy. Přesto byl spor o to, kdo planetu nalezl (viz [1] nebo krátká zmínka v [2]. Planeta Neptun nemá tedy jasného objevitele a proto asi byl zvolen symbol trojzubce.

Plutoid Pluto (dříve planeta) byl objeven 18. února 1930 Clydem Tombaughem, na základě výpočtů Percivala Lowella, který předpověděl jeho existenci. Symbol pro Pluto je ♇, (obsahuje P a L - PLuto nebo Percival Lowell). --rdaneel 25. 9. 2009, 13:08 (UTC)

1. PS: Planetární symboly, to není jen několik grafických symbolů kolečko, křížek, tečka... Tyto symboly mají svou vysokou hodnotu a význam, který je potřeba akceptovat. Svůj význam má i způsob psaní a pozice těchto symbolů. Něco jiného znamená v symbolu křížek pod kolečkem a obráceně - kolečko nad křížkem... Ale to asi encyklopedisty moc nezajímá...--Svajcr 25. 9. 2009, 04:53 (UTC)

Jak jsem se díval na anglickou wiki - en:Astronomical symbols, obávám se, že astronomické (původně astrologické) symboly moc systém nemají. (zvláště mě překvapily symboly pro asteroidy, které jsem neznal)--rdaneel 25. 9. 2009, 13:08 (UTC)

Podíval jsem se podrobně na ten text a zde je jeho překlad (pokud budou chyby klidně mně opravte, netvrdím, že angličtinou vládnu nějak dobře a francouzštinu vůbec neovládám). Z textu podle mě vyplývá, že Francesca se snažila nalézt, jak tento symbol vznikl a co znamená a řešení nalezla v korespondenci francouzského astronoma De la Landeho (Jérôme Lalande), který ho zavedl jako spojení H a znaku pro boha Urana.:

Význam symbolu ♅ pro planetu Uran

Pánové,

mohu požádat o prostor pro seznámení Královské astronomické společnosti (R.A.S.) s facsmilií dopisu De la Landeho z roku 1784 adresovanému W. Herschelovi? Hledali jme význam symbolu ♅ pro planetu Uran. Při konzultaci s p. Wesleyem a po porovnání s možnými kresbami jsme zjistili, že R.A.S. Nemá žádný záznam o této věci: ale ukázal mi citaci z Grantovy práce, která poukazuje na De la Landovu snahu prosadit, že jméno planety by mělo být „Herschel.“ Toto spojení od p. Wesleyho mě vedlo k prozkoumání korespondence De la Landeho, kde jsem nalezla, co jsem hledala.

Evidentní je přání De la Landa spojit objevitelovo jméno s planetou navždy, jeho návrh byl poslán všem dalším astronomům, dále ukázán (jak se mi zdá) ve stejných intencích jako jsou jeho vlastní slova:

„Nous avons fait graver un charactère pour votre planète; c'est un globe surmonté par la première lettre de votre nom.“ (Máme vytvořený symbol pro vaši planetu, je to koule spojená s prvním písmenem z vašeho jména.)

Nepochybně, žádný záznam nemůže zajít dál zpět než tento dopis z roku 1784, který oznamuje výsledek všech diskusí v té době!

Snad následující citát z dopisu mého bratra, Sira J. W. Herschela, po jeho přečtení zprávy před R.A.S. na schůzi z 8. června, může pomoci dát výklad planetárních symbolů: -- „Přeji si, abys mohl dát jasné vysvětlení těchto písmen, které jste objevil, zvláště poukázání na sílu jeho hravé poznámky -- Tady se nachází velké spojení s vaším triumfem a starobylým božstvím.“ (tento odstavec mě nedává trochu smysl, ale myslím, že pro symbol pro planetu Uran nemá moc význam)

Zdá se mi, že jsou odstraněny veškeré záhady přijatého symbolu, který byl problémem k vyřešení. Předkládám toto řešení: „koule“ představuje boha Urana, klasického boha nebes (nic, co by mělo co dělat s diskem planety viděným v dalekohledu). Všechny symboly dnes užívané jsou symboly pro jména bohů nebo bohyň, které jim patří, ne znázornění planet. V tomto případě malá čárka nad „koulí“ není nic jiného, než, spojení Urana s H, tedy kombinující jméno vybrané německým astronomem Bodem s tím, co preferoval francouzský astronom De la Lande.

--rdaneel 1. 10. 2009, 18:47 (UTC)

Děkuji!!! Přesvědčil jste mne. --Svajcr 11. 10. 2009, 12:56 (UTC)

• Skvrny na slunci;

Z pozorování počtu slunečních skvrn se mu podařilo zjistit, že mají vliv na podnebí na Zemi. V roce 1801 zjistil, že čím více je skvrn na Slunci, tím levnější je obilí (tedy tím bylo tepleji a byla lepší úroda).[13]

Ale o kus dále se píše...

Zajímavý byl Herschelův názor na stavbu Slunce. Slunce bylo podle něj tmavá koule na níž svítila pouze oblaka. Pod nimi měli žít lidé. Sluneční skvrny měly být otvory ve žhavých oblacích, kterými by bylo možné pozorovat chladný povrch Slunce.[13]

Z čehož plyne, že je to naopak!!! Čím více je skvrn, tím méně by mělo být ze Slunce tepla...--Svajcr 11. 10. 2009, 12:56 (UTC)

Vypadá to, že toto si Herschel neuvědomil. Ve svém článku z 16. dubna 1801 publikovaném v Philosophical Transitions a nazvaném Observations tending to investigate the Nature of the Sun, in order to find the Causes or Symptoms of its variable Emission of Light and Heat,... porovnává ceny obilí a počet slunečních skvrn v letech 1650 – 1717. V tomto článku také naznačil možnou souvislost počtu slunečních skvrn a ceny obilí a vliv množství slunečního záření na na výskyt suchého nebo deštivého počasí.

Domníval se, cituji: Nyní se velmi přikláním k tomu věřit, že sluneční skvrny s ohromnou penumbrou, riges, nodules, a corrugations, namísto malých indentations, by nás možná mohly vést k tomu, abychom očekávali bohaté vyzařování tepla, a proto mírné období. A naopak, pores, malé indentations, a chudé objevení se světlých oblak, nepřítomnost ridges a nodules, a rozsáhlých skvrn a penumbry, bude znakem mírného sálání, a mohou nás vést k očekávání drsného období. Souvislé pozorování Slunce s touto představou, a řádné informace týkající se hlavně vlhkosti nebo krutosti období, ve všech částech světa, může přinést tuto teorii k dokonalosti, nebo ji vyvrátit, jestliže není založena na dobrých základech. (Některé pojmy jsem nepřekládal, protože jsem nenalezl jejich český ekvivalent a vypadá to, že Herschelovo pojmosloví se pro pozorování fotosféry neujalo.)

(originál: I am now much inclined to believe, that openings (tak nazýval sluneční skvrny) with great shallows, riges, nodules, and corrugations, instead of small indentations, may lead us to expect a copious emission of heat, and therefofe mild seasons. And that, on the contrary, pores, small indentations, and a poor appearance of the luminous clouds, the absence of ridges and nodules, and of large openings and shallows, will denote a spare emission of heat, and may induce us to expect severe seasons. A costant observation of the sun with this view, and a proper information respecting the general mildness or severity of the seasons, in all parts of the world, may bring this theory to perfection, or refute it, if it be not well founded.).

Ve stejném článku popisuje atmosféru Slunce, která je podle něj nad pevným povrchem Slunce a oblaka jsou jasná a zářící. Sluneční skvrny jsou podle něj mezery v oblacích, kterými vidíme pevný povrch, který je chladnější.

Myslím si však, že jsem se unáhlil při psaní této věty: V roce 1801 zjistil, že čím více je skvrn na Slunci, tím levnější je obilí (tedy tím bylo tepleji a byla lepší úroda).[13] Sice jsem nalezl stránku ([3]), kde se píše o závěru, který prý vyslovil Herschel, že čím více je skvrn na Slunci, tím je tepleji, ale když jsem se podíval přímo do jeho článku, tak jsem nic takového nenalezl. Proto jsem tu formulaci upravil a zároveň rozšířil.--rdaneel 5. 11. 2009, 17:07 (UTC)

Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018)

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 1 externí odkazy či reference na stránce William Herschel. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

• Přidán odkaz na https://archive.is/20130625154724/http://asterope.bajaobs.hu/cski/research/mktars/hegecikk/WilliamHerschel.htm do http://asterope.bajaobs.hu/cski/research/mktars/hegecikk/WilliamHerschel.htm

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 21. 8. 2018, 05:20 (CEST)